Ikonické heavymetalové album vychází po čtvrtstoletí ve výpravné reedici

Když Arakain v roce 1998 vydal album Apage Satanas, jednalo se o událost. Po hudební i textové stránce naprosto vyvážená kolekce se ihned usadila v kovových srdcích fanoušků a nic se na tom nemění ani nyní. 25 let od svého prvního vydání se ucelená sbírka třinácti skladeb dočkala výpravné reedice, která právě vychází vůbec poprvé na 2LP 180 g a také na CD i digitálně v novém remasteru renomovaného studia SONO Records a s pěti bonusy z let 1997–1998 k tomu.   

„Byla jiná doba a jiný způsob práce. Nebyl běžně dostupný software pro digitální záznam v domácích počítačích, jako je tomu dnes. Ti movitější si mohli pořídit vícestopé magnetofony, Aleš Brichta jeden takový měl. Na něm jsme nahrávali naše skladby a vytvořili demosnímky, které měly v podstatě finální podobu. Kapela se pak nastěhovala na měsíc do studia Petra Jandy Propast a tam rostla jedna písnička za druhou. Každou hotovou skladbu Aleš otextoval a zároveň šel hned s autorem nazpívat, aby si kytaristi neobrousili prsty do krve, ti měli vždycky nejvíc práce," vzpomíná na vznik zásadního alba kytarista Jiří Urban.  

Urban však zároveň upozorňuje, že se nahrávka v té době už velmi zkušené kapely nerodila zcela lehce, když vznikl po předběžném mixu „velký tlak na úpravy v některých textech a linkách, které se nám nelíbily". Že odstup i následné změny byly ku prospěchu věci, potvrdil další vývoj, kdy se z Apage Satanas stalo takřka obratem po vydání album vpravdě ikonické. „Jen na Popronu nebyli moc nadšeni, protože jsme studio přetáhli o čtrnáct dní, a to už bylo dost peněz navíc… Věřím ale, že jim to deska vrátila," dodává se smíchem Urban.  

Tehdejší frontman a zpěvák Arakainu Aleš Brichta pak upozorňuje, že zásadní pro vznik i následný úspěch Apage Satanas pak byla i autorská symbióza mezi ním a Urbanem, „kdy jsme si společně doplňovali a rozvíjeli naše nápady."   Když pak přijde na skladbu z alba, která v obou silně rezonuje dodnes, jednohlasně se shodují na titulní písni. „Sešla se v ní povedená muzika a text, který je hodně nadčasový, a člověk si za ním může stát i dnes," komentuje to Brichta a Urban dodává: „Apage Satanas od té doby neodmyslitelně patří k závěru všech našich vystoupení. Nejspíš to bude nejen pro její určitou mystičnost danou tématem, ale i závěrečným chorálem. Ten jsme s Alešem Brichtou spolu opakovaně nazpívali do mnoha stop, aby to vytvořilo dojem z náboženského nápěvu. To se nedá vymazat z paměti, kdykoliv to na koncertě slyším. Ta obrovská síla je tam stále..." 

Obrovskou sílu má ale album samozřejmě i jako celek. Mimo jiné proto, že znamenalo návrat k tvrdší formě heavymetalové muziky, od níž kapela na předchozích počinech lehce ukročila. Na Apage Satanas však jako kdyby si Arakain vzpomněl na své thrashmetalové časy a mnohem více přitlačil na pilu. Kvintet Brichta, Kub, Mach, Urban, Žežulka ale přitom nezapomínal ani na podstatu písničky, na groove, melodické linky i klenuté zpěvy. Vznikla tak naprosto konzistentní nahrávka, v níž si každý našel to svoje.  

Třináctku původních skladeb na výroční reedici navíc doplňuje pět dobových bonusů. „Byli jsme v minulosti velmi plodná kapela, tři skladatelé a zkušený textař, nebyl tedy problém s novým repertoárem. Bonusy ale vznikaly, jak už celosvětová strategie velí, jako odměna a bonbónek na obou, resp. třech výběrových deskách, které vycházely v letech 1997–1998 k patnáctému výročí Arakainu. A protože tyto bonusy byly zaznamenány pouze na těchto výběrovkách, které nemusel mít každý, padlo rozhodnutí, že je lidem dáme znovu. Reedice tak dostala velmi atraktivní ráz 2LP, což asi nikdo nečekal! Zajímavostí může být i fakt, že bonusy byly složené přímo pro tento účel, není to žádný odpad z minulých desek. V Arakainu nebyl zvyk dávat nevybrané skladby do šuplíku…," uzavírá Urban.

Foto: Jan Vágner