Hudební snění v Lucerna Music Baru. Imogen Heap Praze předvedla kus hudebního inovátorství

Britská zpěvačka, skladatelka, multiinstrumentalistka a také držitelka Grammy, to byla hlavní hvězda pátečního večera v Lucerna Music Baru. Imogen Heap podruhé dorazila do Prahy a opět předvedla kouzelný výkon, plný hudebních technik, z pohledu diváka vypadajících jak science fiction. Pro tohle turné, které je prvním po osmi letech, se rozhodla spojit síly s Guyem Sigsworthem, se kterým v roce 2002 vytvořila duo Frou Frou.

Imogen Heap je nepředvídatelná postava, která myslí do budoucna a snaží se neustále vylepšovat techniky práce v hudebním průmyslu. Nové turné tak obsahuje originální formát. Celé představení totiž je postavené na technologii, vyvinuté právě touto hudebnicí. Rukavice mi.mu gloves totiž nabízí nespočetné možností. Veškeré elektronické prvky, které potřebujete během pár chvil využít, máte doslova na dosah rukou. A Praha se o tom přesvědčila na vlastní oči.

Pro koncert nakonec byl vybrán menší ze sálů lucerny. Music Bar byl však tak akorát, díky posezení nabídl i potřebnou dávku intimnosti a přímého kontaktu mezi muzikanty a publikem. Imogen si první turné po dlouhých letech skvěle užívá a bylo tomu tak i zde. Již od příchodu na scénu působila naprosto uvolněným dojmem. Typický extravagantní oděv opět doplnil i divoký účes, kterým je zpěvačka léta proslulá. Vtipkovala s kolegy i publikem, neustále nahlas mezi skladbami přemýšlela, případně popisovala vznik a příběh skladeb. Šlo o naprosto přátelský večer s hudebním zážitkem, jakých je velmi těžké pohledat.

Pódium podobně jako před osmi lety v Praze zdobil strom, tentokrát však jen na plátně. Snivá nálada přišla hned s první překrásnou melodií "Guitar Song", doposud nikdy nevydané písně právě dvojice Frou Frou. Melancholické až zasněné skladby střídal neustálý aplaus fanoušků. Z tvorby Frou Frou zazněly ještě "Let Go" nebo "Good To Be In Love". I Guy Sigsworth měl možnost hned dvakrát okouzlit publikum vlastní instrumentální tvorbou (Memento For D, Nirai Kanai).

Pojďme se však vrátit k hlavní jedinečnosti večera. Imogen Heap většinu koncertu nepoužívala hudební nástroje. Přesto na ně hrála. Právě díky svým speciálním softwarem naprogramovaným rukavicím docílila naprosté svobody a mohla ze sebe vydat veškeré emoce, bez toho, aby musela obsluhovat nebo držet nějaký nástroj. Před každou skladbou bylo sice nutné upravit nastavení v jejím počítači, následně se však každý divák dočkal onoho kouzlení jejich rukou.

Došlo i na největší hity, na které se všichni těšili. Komerčně nejúspěšnějším albem zpěvačky nejspíš zůstane Speak For Yourself z roku 2005 a právě singly z ní "Goodnight And Go" a především "Hide & Seek" zaznamenaly největší ohlas. Také byly v setlistu řazené až na samotný konec, po kterém přišlo závěrečné, také dosud oficiálně nevydané Shurayo.

Imogen Heap naživo je prostě vždy jedinečný zážitek. Přestože vzniklo několik problému s technikou během večera, bylo to spíš vtipného rázu, jelikož všichni byli uvolnění a bez problémů se tomu zasmáli a skladby zahráli znovu od začátku. Věřme tak, že tohle turné nebude tím posledním od Imogen a že se brzo dočkáme také dalších skladeb, klidně ve spolupráci právě s Guyem Sigsworthem.