Hudební nadání zastiňují slova. Novému albu Koblížků vládne rozmanitost

Na albu 3+ kluci nechali jistě velký kus práce. Alespoň co se hudebního nasazení týče. Texty jsou už diskutabilní otázkou, ale je nad míru jasné, že se Koblížci oproti minulému albu vydali správným směrem.

Partička pocházející ze Šumperka určitě nikoho neurazí, ale ani nepřekvapí poměrně lehčím rockem doplněným o zajímavý a chytlavý hlas, který se do této odlehčené formy pop-rocku výborně hodí. Ačkoliv se bubeník kapely Robert Poch svěřil v jednom rozhovoru, že bude nové album trochu depresivnější a přinese více změn než tomu bylo v letech předešlých, pak s ním nemohu se vším souhlasit. Deska sice působí trochu tajemně, protože název alba 3+ posluchačům nic nepoví ani neprozradí. Možná v tom je to skryté tajemství a už záleží na každém posluchači, jak na sebe nechá album zapůsobit. Po poslechu je ale jasné jediné – hudba je rychlejší, zvuk je výborný a celkový dojem veselejší.

Slovní kopaná

 Ve srovnání s předešlými deskami se Koblížci dokázali nad jisté věci, jako je klasická „středoškolská" tvorba a text bez smyslu víceméně povznést a vydat se jiným směrem. Kapela ale stále přináší velice rozmanitou hudbu, při které se náročnějším posluchačům líbí pouze hudba nebo slova. Obojí jde samozřejmě také dohromady. Jedná se už ale o kombinaci dobrého podkladu a už horšího textu.

Kdyby svět. První skladba, kterou na albu po spuštění uslyšíte. Slova v kombinaci s elektrickou kytarou působí jako docela zdařile zaveršovaná básnička doplněná o bicí a basovou kytaru. Muzikanti se zde nebáli neotřelých frází, povedených slovních spojení anebo krátkého refrénu, skrz kterého se zpěvák nechává unášet v proudu své osobní fantazie. „Kdyby svět byl kouzelnej, tak bych byl zkouřenej. Měl bych psa co by lítal a ukusoval hlavy".

Několikrát za život se stane, že se i tomu nejlepšímu skladateli píseň nepovede. Singl Rádio je po muzikální stránce opravdu povedená. Vše začíná chytlavě a donutí nás nepřepnout, ale poslouchat. Smysl se ovšem vytrácí ve chvíli, jakmile se dostaví refrén.

Energie, čáry máry a pochmurné ráno potápěče

 Za zdařilé se dá považovat Ranní schýza potápěčova a Čáry máry, ve kterých se střídá silná energie, ale vzápětí i její utlumení. Pokud má být něco hit, který roztančí a rozezpívá fanoušky pod pódiem, ať je to jedna z těchto dvou.

Kdybych si mohla album rozdělit pouze na podklad, který tvoří hudba a text, určitě bych preferovala pouze čistou hudbu. Po této stránce jsou Koblížci dobří. Význam jejich textů ale často upadá a mizí kamsi do neznáma.