Horkokrevní Italové z The Rumpled si podrobili Českou republiku

Irsko-skotské větry zavály v nových prostorách Melodky na Střeláku v podání kapel Drunken Weasel a italských The Rumpled. A vítr také odvál spoustu lidí právě na tento koncert, jelikož brněnské (a také pražské) vystoupení tito Italové s keltskou krví dokázali beznadějně vyprodat.

Jako první tento večírek zahájili místní brněnští Drunken Weasel, kteří zaskakovali za chybějící Budweis Drunken Bastards. A tento short-notice zvládli naprosto skvěle, publikum dobře nažhavili a připravili na pořádnou tancovačku. Zpěvák byl velmi komunikativní a celý jejich set utíkal jak divoké lasičky přes cestu. Samotné lasičky byly přítomné na bubeníkově sestavě, jelikož je dostali darem. Jednu dokonce jako svatební dar akordeonistce. Kapela byla skvěle nazvučená, zvláště bych vyzdvihla basu a akordeon. Zazněly písně jako „Fight because you can!", píseň psaná houslistou „Drinking is the way". Proběhlo též hlasování o nejlepší whisky, kde k mému potěšení vyhrály nakouřené skotské, které bylo stvrzené songem „Peated shot". 

Pak ale na podium vtrhl uragán v podání šestičlených The Rumpled z Trentina. A se spoustou nádherných melodií, akordů, zábavy a tance s sebou přivezli z Itálie kus horka, protože v prostorách nezůstala na návštěvnících suchá nit. Vyprodaná Melodka se totiž na toto uskupení velmi těšila, valná většina lidí znala texty a skotačilo se o sto šest. Kapela měla vlastního zvukaře a šlo cítit, že je zná do posledního puntíku, jelikož vše ladilo na sto procent. Člověk nebyl schopen všechno vnímat a soustředit se chvíli na jedno místo. Výkony akordeonisty Tommase Zamboniho společně s houslistkou Patrizií Vaccari byly úchvatné a srdce při pohledu a poslechu plesalo. Mezi nimi neúnavně pobíhal a zpíval Giacomo Merigo.

Samozřejmě při show nemohla chybět jedna z jejich aktuálně nejslavnějších písní „You Get Me So High", která mě oslovila na Instagramu, kde jsem se o tomto úkazu také dozvěděla. Tento mash-up folku, ska a punku s lehkými pop-rockovými podtóny byl jednoduše nakažlivý od úplného začátku. Zazněla například i „Rebel Hearts" z nového alba „Loser", které před měsícem kapela vydala. K tomuto albu měli u merche vystavený banner, na který se kdokoliv z příchozích mohl podepsat a být tak součástí jejich evropského tour. Fanoušci se také dočkali trochu „Gipsy Dance" a zazpívalo si až pirátský popěvěk v rámci „Dancing Scars". Následně nás šestice vzala na svůj výlet vlakem do „Saint-Malo", kde si zavzpomínali na své cestování do Francie. 

Atmosféra ani teplota nekolísala a tak nás kapela musela vyzvat k lehkému nadechnutí se čerstvého vzduchu naplněného solí. Zvolnila tempo baladou „Easier" uprostřed narvaného klubu pouze s akustickou verzí. A být zahrnut takovou atmosférou a koukat zblízka, jak to zpěvákovi s houslistkou a akordeonistou ladí, bylo naprosto úchvatné. Set se blížil ke konci, ale ještě nás Italové nechali naposledy si zařádit a posadili celé publikum na zadek, než nám poručili to „Stand Up", abychom si naposledy zaskákali před přídavkem. Kdo tento skvostný večer nezakončil panákem skvělé whisky anebo si nechal utéct vystoupení v Praze je stará vačice, protože neskutečně prohloupil! Můžeme jen doufat, že se brzy shledáme znovu, protože toto je zážitek, který žádný člověk s trochou horké krve nemůže vynechat.

Autorkou článku je Marcela Křížová. Autorkou fotografií je Natálie Velebilová, fotografie pochází z koncertu v Praze.