Enema Of The State - recenze

Svěží, melodická deska se spoustou hitů. Americký punkový popík sice obecně moc nemusím, ale Enema of The State od Blink 182 patří k tomu nejlepšímu, co jsem v poslední době v tomhle subžánříku slyšel.

Skvělý úvod obstarává Dumpweed, stejně nabušená je i romance Don´t Leave Me. Prvním vrcholem desky je Alien Exists demonstrující důvody úspěchu kalifornské trojky – jednoduché, avšak výrazné refrény, běžnému posluchači lehce stravitelná jemňoučká kytara, Hoppusův slaďoučký hlas a parodizující texty. Singlový hit What´s My Age Again mě – možná pro přílišnou podbízivost – zrovna nenadchl. Zato Dysentery Story je asi nejlepší písničkou na desce – dovedu si představit dobře si při ní zapogovat. Nejprofláknutější věcí z alba je ovšem superparodie All The Small Things, nejen pro svou vlezlou melodii, ale hlavně kvůli skvělému videoklipu. Tyhle dva kousky už nemůžou být zbytkem písniček překonány, přesto Party Song a Wendy Clear vysoko postavenou laťku atakují.

Zkrátka a dobře pokud máte rádi Green Day, kvalitní poprock a nevadí vám trocha té punkové jednoduchosti v komerčním balení, je Enema deska přesně pro vás.