Dreamrider zve na projížďku světem rockabilly

Rockabilly u nás rozhodně nepatří mezi nejpopulárnější hudební styly, přesto má velice věrnou fanouškovskou základnu. Po poslechu novinkového alba kapely Mordors gang s názvem Dreamrider by se však moha rozšířit, neboť Snového jezdce považuji za naši doposud nejlepší rockabilly nahrávku.    

Rockabilly je pouze východiskem

Zřejmě je to tím, že Mordoři otrocky neslouží tomuto šedesát let starému stylu rock´n´rollové hudby, ale považují jej pouze za východisko k vlastní autorské tvorbě. Tu kromě rocku a country obohacují prvky punku, blues, trošku i swingu a díky novému, mladému a hlavně přesnému bubeníkovi Lukáši Tričlerovi také metalu.    

Celkovou náladu desky odpíchne hned úvodní cowpunková instrumentálka Dreamrider. Pekelným rytmem připomíná jezdce pádícího prérií, kdy se od kopyt koně valí mračna písku. A stejně divokou a spontánní jízdu pak nabízí i zbytek alba.

Rychlé, temperamentní, vygradované a dynamické písně z pera frontmana Petra Hrabáka jednoznačně převažují. K nim patří mimo jiné Tenkrát na atolu Bikini, Strach nad Bobří řekou, Beetle-Beetle-Beetlejuice blues, Stargate Story nebo Hej, dýdžej, dej tam nějaký Toy Dollz! Opírají se o úderný rock s punkovou energií a countryovou lehkostí, disponují velkým drivem a silným tahem na branku.     



Skladby to jsou ve většině případů jednoduché, přehledné a přímočaré, nikoli však primitivní. I v základním obsazení kytara, kontrabas a bicí se dají dělat zajímavá aranžmá, občas nechybí ani nápadité instrumentální pasáže. K hudebně nejzajímavějším patří Svatojánské proudy, Pěkné křeslo elektrické či V nitru katakomb. A slyšet mozartovská témata z Uherských tanců v punkové úpravě je nezapomenutelným zážitkem.     

Prostor i pro melancholii

Občas kapela zvolní (začátek Steakhouse Rebelant nebo Geronimo) a dá tak průchod melancholickým náladám, ale umí být i temnější a syrovější (V nitru katakomb). A také s přehledem zvládá jednoznačné hity s výraznými melodiemi a chytlavými refrény (Francis Drake & Golden hind, Svatojánské proudy, Pěkné křeslo elektrické). Vždy si však zachovává hravost, nakažlivou energii a radost z muziky.    



V českých textech Petr Hrabák (mimochodem stále lépe zpívající) zavádí posluchače do romantických krajů či mezi Apače, společně navštíví steakhouse, Bobří řeku a dokonce usednou i na elektrické křeslo. Navíc si prožijí různé strachy, bloudění či přízraky. Přirozeně vyprávěné a vystavěné příběhy jsou plné odkazů na různé ikony typu Buňuela, Stargate, Francise Drakea, Rychlých šípů a komiksových hrdinů a, co je nejdůležitější, perfektně pasují na muziku.   

Takový spontánní a pohodový chlapík

A jaký že tedy Dreamrider ve skutečnosti je? Spontánní, pohodový a veselý chlapík, který už toho má dost za sebou a o hodně věcech přemýšlí. Novinka Mordorů tak představuje milou, pozitivní, příjemnou a přitom hudebně zajímavou nahrávku. Kdo ještě nikdy nenarazil na rockabilly, toto je cesta, kudy by se měl vydat.