Další z průměrných návratů

Další z v poslední době tradičních comebacků na hudební scénu si připravili Angličani Bush. Kapela, která ve své největší slávě, což bylo od poloviny devadesátých let až do začátku nového milénia, bodovala ve všemožných hitparádách, a to hlavně se svým debutem Sixteen Stonea největšími hity Everything Zen, Glycerine, Swallowed či Little Things.

Na nejúspěšnější desku ale už nikdy nenavázala. Každé další album si sice připsalo alespoň jeden úspěšný singl (i když o poslední řadovce před rozpadem to už nelze úplně říct), ale kvalitou šly všechny stále níž.

Jako by to měli oba partneři naplánované, frontman Bush Gavin Rossdale i jeho žena Gwen Stefani své kapely vytáhli ze zapomnění skoro ve stejnou dobu, oba mezitím zkusili sólovou dráhu a poté se pokusili o comeback se svými domáckými kapelami. No Doubt se to s Push and Shove povedlo tak napůl a album zůstalo za očekáváním. A jak se předvádí Bush v novém složení na comebacku The Sea of Memories?

Bush na album upozornili na konci roku 2010, kdy vyslali první singl z desky. Tím se stala na albu čtvrtá v pořadí The Afterlife.

Už ta naznačila, že kapela ztratila hodně ze své energie z dob začátků. Skladba je pro kapelu hodně atypická, díky téměř vyrapovaným slokám, které přechází do melodického refrénu. Na druhý singl si všichni museli počkat celý rok (a na album ještě o tři měsíce déle) a zaryté fanoušky odchované na Sixteen Stone určitě nenadchl. The Sound of Winter se nese na poprockové vlně a podobně je na tom i třetí singl Baby Come Home.

Album otvírá solidní The Mirror of the Signs. Minulost svou energií trochu připomíná třetí All My Life. Trochu přitvrzení přijde i s The Heart of the Matter. Najdeme tu také dvě balady All Night Doctors a závěrečnou Be Still My Love, ale ty také nijak nevybočují z linie.

Album se tedy nese na střední rockové vlně a kapele ztracenou slávu rozhodně nevrátí. Přesto ale deska není nějakým černým bodem v diskografii kapely a minimálně poslední Golden State do kapsy rozhodně strčí.

Hodnocení: 6/10