Bruno Ferrari je sice orlem na sedativech, ale po holčičkách občas zatouží

Po pěti letech přichází nepřeslechnutelný a nepřehlédnutelný provokatér Bruno Ferrari (Samir Hauser) s novým albem, které pojmenoval Ayahuascero. Většina písní na desce má oproti starším Ferrariho projektům české texty, hudbu pro něj tentokrát složil Sirgull a album produkoval Moimir Papalescu spolu se světově uznávaným producentem Johnem Fryerem. I díky tomu působí celá nahrávka velice sevřeným, dotaženým a pro Bruna netypicky ukázněným dojmem.    

 

Čekáte-li mírně perverzní, lascivní texty o sexu, drogách či různých úchylkách, dočkáte se. Ale v Brunových textech na desce Ayahuascero je mnohem více zásadnějších, dospělejších témat jako osamění, ztráta identity, násilí, stárnutí, ubíjející životní stereotypy. Navíc podaných bez frází a klišé, s velkým citem pro jazyk, originální rýmy, významy a vyznění jednotlivých slov a přesné vystižení především posmutnělé nálady. Prostor ale samozřejmě dostává i řádná dávka přesně mířené ironie či cynizmu.    

Trefné texty provází nápaditá, důmyslně vystavěná, energická hudba. Ta se sice opírá o elektronické samply, syntezátory a naprogramované bicí, ale výraznou roli hrají i kytary a v případě skladby Money God také saxofon hostujícího Petra Venkrbce. Hudba je založena na výrazných, tanečních rytmech (někdy popově hravých, odkazujících na 90. léta, jindy syrovějších, temnějších), nechybějí však ani nosné melodie a zpěvné refrény.     

Třetím určujícím znakem nahrávky je zpěv Bruna Ferrariho. Ten výrazně dozrál, zklidnil se, i když stále nabízí hodně poloh, často protichůdných. V několika písních se zpěvák promění v sebejistého šansoniéra, který dokáže příběh písničky náležitě a uvěřitelně prožít. A skvělou práci odvádějí i výborně sladěné sbory, magicky vyznívá syrový, místy hororový duet s Jitkou Zelenkovou Věci, o kterých se nemluví. Bruno Ferrari umí překvapit. Navíc mu čeština velice sluší.      



Jednou je muzikant orlem na sedativech či staromódním chlapem, jindy lovcem holčiček či milovníkem kyprých ženských tvarů. Ve všech polohách je však autentický, uvěřitelný a přesvědčivý. A také zábavný, protože Ayahuascero dokáže nejen nemilosrdně tnout do živého (například skladba Sám doma nebo Dívka z korporátu), ale také potěšit a pobavit.