Brněnské Sono centrum v plamenech

Švédská metalová parta In Flames odstartovala letošní koncertovou sezónu až v druhé polovině roku a jako první zastávku si vybrala brněnské Sono Centrum. Aktuální evropské turné s krátkou zastávkou ve východní Asii je patrně poslední na podporu desky Battles z roku 2016. Proslýchá se totiž, že kapela chystá novou desku, na které by se měli vrátit ke kořenům. Do Brna zavítali s novým bubeníkem Tannerem Waynem, který nahradil Joe Rickarda. Spolu se švédskou legendou přijeli Izraelští alternativní metalisté Walkways.

Večer plný překvapení

Walkways pro mě byli velkou neznámou a zároveň velkým překvapením. Hudebně velmi dobře ladí k In Flames svým melodickým metalem a čistými pasážemi. Zpěvák Ran Yerushalmi si vedl velmi dobře jak co se zpěvu týče, tak i v komunikaci s diváky. Očividně nejsou Walkways žádní začátečníci a po turné s Avenged Sevenfold je čeká další úspěšný zářez se švédskými kolegy. Byli si moc dobře vědomi, že drtivá většina přítomných přišlo na In Flames, nicméně se svou rolí předskokanů se poprali velmi důstojně. Pánové mají skvěle našlápnuto a jsem si jistý, že o Walkways ještě uslyšíme.

Krátce po děkovačce už na pódium vtrhli In Flames a překvapení pokračovalo. Hned zkraje zahráli „My Sweet Shadow” a „Pinball Map” z desky Soundtrack to Your Escape (2004) resp. Clayman (2000) a jejich vystoupení ihned nabralo vysoké obrátky. Zpěvák Anders Fridén zvolil volné bílé tričko a s kšiltovkou na hlavě vypadal jako místní štamgast ze čtvrté cenové, nicméně všechny přesvědčil, že se kniha nemá soudit podle obalu. Sono Centrum dostálo své pověsti a po mé první návštěvě můžu potvrdit, že zvuk i atmosféra na tomto místě je vynikající. První polovina koncertu byla plná starších hitů, což napovídalo, že to kapela s návratem ke kořenům myslí opravdu vážně. Zazněly skladby „Take This Life”, „Only For the Weak” „Cloud Connected” a k mé radosti i tklivá, leč krásná „The Chosen Pessimist”.

In Flames dali do koncertu všechno a bavili diváky všemi možnými prostředky. Snad kromě ostrahy měli všichni úsměv na tváři a pomáhali Fridénovi se známými popěvky. Zpěvák zmínil, že kapela dlouho na turné nebyla a tak nevěděli, co od koncertu v Brně očekávat. Pesimistická předpověď se samozřejmě nenaplnila a v Sonu bylo více lidí než jen "dva opilci, kteří sem zabloudili”. Kupodivu aktuální deska Battles nehrála hlavní roli v setlistu a tak zbylo spoustu prostoru pro staré fláky ze starších desek, z nichž hned několik kapela nehrála naživo téměř 3 roky (včetně úvodní dvojice). Mostem do druhé poloviny koncertu byla skvělá "Deliver Us” a nejnovější „The Truth” a „Here Until Forever”. Troufám si tvrdit, že nejvíce si koncert užíval právě Anders Fridén, který rozdával úsměvy na všechny strany, zpíval s vášní a hrál si s diváky. Závěr koncertu patřil hitu „Alias”, „The Mirror’s Truth” nebo „Delight & Angers” a úplnou tečkou byla lehce bilancující skladba z aktuální desky "The End”.

In Flames předvedli naprosto strhující show podpořenou perfektním zvukem. Vzali nás na prohlídku starých známých hitů a z aktuální desky Battles, která snad byla fanoušky vzata na milost, jsme slyšeli pouze tři skladby. Skupina stihla úctyhodných sedmnáct písní, z nichž drtivá většina patřila do kategorie těch nejpopulárnějších. Mrzela absence hitovky „Trigger”, nicméně velká spousta jiných známých věcí zazněla. Ačkoliv o nové desce zatím nejsou z tábora In Flames žádné zprávy, pevně věřím tomu, že bude obsahovat další úžasné songy, které doplní už tak rozsáhlý repertoár.