Bonebroke dávají to nejlepší

Český pop punk má svá specifika. Těžko říct, zda je to k dobru věci či na škodu. Ovšem existují i alba/interpreti, kteří dokáží napsat relativně zajímavou desku i za použití ohraných klišé, ale přitom to nezní zase tak hrozně. Pražští Bonebroke fungují na klasickém modelu zpěv-kytara-basa-bicí, a zjevně jim to stačí. Především jejich aktuální dvojalbum Greatest Hits nemám potřebu strkat mezi odpad typu Jaksi Taksi.

Jazykově půl napůl

Album je ověnčené celkem povedeným plnokrevným zvukem, nepostrádajícím ohoblované rockové ostří ale i tak celkovou přístupnost pro všechny možné kategorie. Velkou výhodou pro kapelu je instrumentální vyzrálost kytaristy a zároveň skladatele Marka Bareše. Jeho sólové výjezdy někdy patří k opravdové hráčské lahůdce, a tak trochu chvílemi nerozumím tomu, proč svůj talent neuplatňuje v něčem harmonicky a celkově instrumentálně bohatším.

Na prvním CD se nachází třináct písní v anglickém jazyce a na druhém šest v jazyce českém. Rovnou předesílám, že pro mě rozhodně patří k tomu poslouchatelnému především první část kolekce, čeština tu zní (nic proti, někomu to může sedět) pro mě jako u většiny českých punkovek úplně vidlácky a sráží pro mě celkovou uměleckou hodnotu někam do hodně hluboké propasti infantilností. Tedy s výjimkou skladby Já vím, a to díky zajímavě postavenému refrénu s pěknou melodií.

Přes vyhranost po nudu

Anglické i české skladby se nesou tu ve volnějším, tu v rychlejším punkovém tempu. Některé skladby odsýpají, nasypou do vás pár slok, riffů a refrénů a rázem je po všem. Některé songy ve mně zanechaly hlubší stopu, některé zase prošuměly jen tak kolem a zapomenu je jednou provždy. Může to být tím, že zpěv Jiřího Bareše je pro mě v některých polohách vyloženě otravný, nemůžu se tak překlenout například přes sloku v jinak fajné rockové vypalovačce I Let. Tak celkově mi ale zpěv přijde takový poněkud nevýrazný. Nějak si z něj nic neodnáším, ale možná je to jen preferencemi. Myslím že cílová skupina fans tento uvolněný projev ocení. Já vyhledávám spíše agresivnější polohy. O tom přece jen punk vždycky byl, o revoltě a rebelii.

Debut a best of? Čím to?

Asi si říkáte, že je divné, že se album jmenuje Greatest Hits, když kapela je relativně mladá, a asi těžko stihla vydat tolik alba, aby zaplnila dvoucédéčkový výběr. Vyvedu vás z omylu, o výběr toho nejlepšího sice jde, ale leda jen v kontextu členů kapely. Tedy že vybírali to, co považují ze svého repertoáru za nejlepší. Sám jsem byl taky trochu zmaten tím názvem, ale sám jsem se z tohoto omylu vyvedl. Kdo má tedy zájem slyšet to, co ze své dílny považují Bonebroke za nejlepší, má s tímto CD velkou šanci svou zvědavost uspokojit.