„Lepší mít jednu super píseň než deset průměrných,“ vyjadřuje svoji filosofii Abraxas.

V polovině května se na trhu objevilo nové album legendární kapely Abraxas. Nese název Klid!, ale podle frontmana Slávka Jandy se jedná o vůbec nejsvižnější album v historii skupiny. Nejen o této novince, nabízející jedenáct skladeb, si Hudební knihovna povídala se zakladatelem kapely, kytaristou, zpěvákem a skladatelem Slávkem Jandou a manažerem a textařem Petrem Soukupem.  

HK: Nové písně jste poprvé hráli live minulou sobotu v Praze. S jakým ohlasem se setkaly?    
Slávek Janda: „Zatím to vypadá, že ohlasy na nové songy jsou skvělé. Nemyslím jen koncert, ale i album. Na Náměstí Jiřího z Poděbrad jsme zahráli tři nové skladby a ohlas byl skvělý. U kapely jako je Abraxas nemůžeme zařadit hned celou desku najednou, protože posluchači chtějí slyšet i starší písně. Ale postupně uděláme asi pět videoklipů a jak je budeme zveřejňovat, tak je budeme také hrát živě."



HK: Přináší Klid! výhradně nové skladby nebo jste sáhli také do šuplíku?   
SJ: „Jsou tam dvě věci staršího data, konkrétně Veselá jízda a Výkřik. Ani jedna však nebyla dosud nikdy nahrána. Jinak je vše nové."   
Petr Soukup: „A myslím, že do těch nových dobře zapadnou. Slávek má pořád čitelný rukopis. Já se znám se všemi textaři Abraxas a znám velmi dobře jejich práci, šlo mi tedy při textování o to, aby to byl Abraxas, ale aby ty texty nebyly mimo dnešní dobu."

HK: Proč jste si album nechali masterovat v Londýně?   
SJ: „Máme tam kamaráda, který má studio M8 Service a dost se v tom vyzná."

HK: Slávku, jak se v průběhu let změnil váš přístup ke skládání? Jste preciznější, pomalejší, důkladnější....?    
SJ: „Dneska nejde o kvantitu, ale o kvalitu. Lepší mít jednu super píseň než deset průměrných. Při dnešní přesycenosti informací je to prostě realita a většina lidí stejně bude znát jen písničky, na které jsou videoklipy. Z toho tedy vyplývá, že je to spíš detailní práce a hlavně jde i o to, písničku propagovat, takže celý proces je opravdu hodně pracný."   
PS: „Hudba je dnes hlavně ze strany autorů velká dobročinnost. Spousta lidí hudbu krade. Ano, stahování je legální, to je pravda, ale z našeho pohledu je to jen krádež. Nikdy se nesnížíme k tomu, abychom CD rozdávali a točili ho narychlo jen kvůli tomu, abychom ukázali, že tady ještě jsme. Mrzí nás, že si nemůžeme dovolit vinyl. Je to módní záležitost, hodně lidí to chce, ale jen se o tom mluví a nikdo si to nekupuje. Tedy mám pár přátel, co si LP kupují, ale ti nemají gramofon. No, ale aby zase nepadla kosa na kámen (smích). Jestli se bude CD dobře prodávat, třeba vinyl uděláme."

HK: Před rokem jste na sebe upozornili ceněným albem Tribute Abraxas. Jaké úpravy vás na něm nejvíce překvapily?
SJ: „Mě osobně se to celé hodně líbí. Moje oblíbené jsou Honza rockenrol star  od Tata bojs, To je Hawai skupiny Frajeři z galerky, Zoo od Sto zvířat, ale i Laura a jejich Sekám latinu nebo Roman Holý a jeho verze Praha - Bohumín. A ještě bych si vzpomněl na další. Myslím, že povedených verzí je tam většina a za to patří kapelám velký dík."    
PS: „Mě hodně baví skupina Tuzex a jejich verze Šejk tancuje šejk."



HK: Příští rok bude Abraxas slavit 40. narozeniny. Můžete prozradit, co k tomuto výročí chystáte?     
SJ: „V tuto chvíli by bylo předčasné hlásit něco konkrétního."    
PS: „Hele, tak já to udělám. Bude to na nás dobrý bič. Měla by být netradiční bestofka, zvuková kronika Abraxas a velmi speciální koncert."  
Tak ať vám vyjde nejen letošní a příští, ale i spoustu let dalších.
Foto: Roman Černý