„Kde je vůle, tam je cesta,“ tvrdí hudebník David Elis.
Karel Souček, 29. 05. 2022
David Elis je
hudebník, songwriter a tzv. "Bedroom producer". Je to bývalý frontman
kapely Snap Call, nyní to zkouší na sólové dráze. Na kontě má pár singlů, na podzim
chystá debutovou desku. Rodák z Českého Ráje kombinuje ve své originální
acoustic-country tvorbě kytaru se stomp boxem a looperem. S písní Midnight
Rider se dostal mezi devítku finalistů v REC.stage, kde bojuje účast na
velkých festivalech. Autorkou rozhovoru je Hanka Bukáčková.
Hanka Bukáčková: David
Elis. Proč právě tenhle pseudonym? David Hlůže tolik nezní?
David Elis:„Když pominu fakt, že Hlůže není tak zapamatovatelné
jméno, které mi stále někdo komolí, tak Elis má pro mě především osobní význam.
Tak se jmenovala moje žena Vendy za svobodna. Ta je pro mě dodnes jistotou,
přístavem, kam se vracím ze svých dobrodružství. Takže pro mě je David snílek
s hlavou v oblacích a Elis zase stojí pevně nohama na zemi."
HB: Tvůj sólo projekt je
sice nový, ale na hudební scéně se už nějakou dobu pohybuješ, je to tak?
DE:„Asi jako každý teenager, co je dneska muzikantem, jsem
se zapletl do různých kapel hlavně z Turnovska. Tenkrát jsem začínal na
basu a hrál jsem metloš s kapelou Rubbish. Pak jsem přidal trochu
progresivního hraní s Clockwork Ceremony. No a předposlední etapa byla
s kapelou Snap Call, která dodnes aktivně hraje a kluci do toho pořád
šlapou. Tam jsem přidal k base zpěv a víc se profiloval jako frontman.
Takže už asi celkem 18 let se potloukám po pódiích s basou nebo kytarou
v ruce.„
HB: Co tě vedlo k tomu
dát se na sólovou dráhu?
DE:„Po odchodu ze Snap Call jsem cítil, že potřebuju menší
pauzu. Mezitím jsem dodělal školu, založil rodinu a přestěhoval se z Prahy
zpátky na Turnovsko. Po nějaký době začaly svrbět prsty a pustil jsem se do
skládání. Chtěl jsem tvořit muziku bez kompromisů a bez limitů. Jediný limit
byl v mojí hlavě. V té chvíli jsem objevil živáky Jake Bugga, Eda
Sheerena nebo Bernhofta a zjistil jsem, že se dá dělat show i bez kapely. Tak
jsem se seznámil s looperem a vyrážím sólo směrem. Neříkám ale, že
v budoucnu se nebudu chtít o kapelu opřít, protože mi někde uvnitř pořád
chybí dunivý zvuk kopáku, basy a elektrické kytary. "
HB: Právě teď probíhá
finálové kolo soutěže Čistý Festival, kde bojuješ o hlasy. Co tě přimělo
přihlásit se do soutěže a co si od toho slibuješ?
DE: „Do soutěže jsem se přihlásil hlavně ze zvědavosti, jak
moje písnička obstojí v dnešní tuzemské konkurenci. Nějaké songy jsem už
vypustil, ale stále cítím, že potřebuju zpětnou vazbu, která mě nějak usměrní.
A soutěže typu Čistý festival jsou pro tyhle potřeby perfektní. Písnička se
dostane mezi lidi, kteří na to nějak reagují. A že jsem se probojoval do finále
a teď bojuju o bednu, tak je to pro mě skvělá zpětná vazba.
Jinak od téhle soutěže
očekávám, že mě samotného namotivuje pokračovat v tvorbě dál, vypilovat
písničky na živé hraní a hlavně před festivalovým publikem, které je jiné
oproti tomu v kavárnách a na ulici. Stále to beru tak, že jedna zkušenost
vede k druhé, takže pevně věřím, že budu za rok stát rozhodně jinde, než
kdybych se do soutěže nepřihlásil.
HB: Veřejnosti jsi už
představil pár singlů, ten první ti produkoval Thom Artway. Jak jste k sobě
našli cestu?
DE:„Mám zatím na internetu vydané tři písničky, je to
takový žánrový průřez toho, co právě skládám. Trochu country, trochu rocku a
taky té modernější produkce. První ze singlů je vlastně love song, který mi
pomáhal dotvořit a nahrát Thom. Seznámení s ním je vlastně vtipná
historka. V den, kdy jsem si šel na fakultu vyzvednout diplom a završil
jsem tak svoji strastiplnou studijní etapu, jsem navštívil Thoma, abych si od
něj pořídil jednu kabelovou propojku za pár kaček. Nevěděl jsem předtím, že se
jedná přímo o něj a pak když jsem ho uviděl, hned mi docvaklo, že ho musím
oslovit. Ten den byl pro mě symbolický a byl to perfektní start další etapy."
HB: U ostatních písniček
už není spolupráce žádná?
DE:„V té době jsem postupně prohluboval znalosti
know-how hudební produkce, kdy jsem začal zajímat o nahrávání, mix nebo master.
A tak jsem se už na ostatních singlech podílel jen sám, protože mě to
neskutečně pohltilo. Při dnešních možnostech dostupné technicky, softwaru nebo
digitálních kurzech na dálku je opravdu možné při troše vůle tvořit muziku
úplně sám. Tam kde je vůle je i cesta a dneska to platí dvojnásob."
HB: Tři vydané singly
napovídají, že se chystá něco většího jako deska?
DE:„Je to tak. Chystám větší celek, i když to přeci jen
trochu déle trvá. Práce na jedné písničce ve formátu, jak jsem popisoval, trvá
při mých možnostech minimálně měsíc. Proto chystám desku až na podzim, a to po
dvou letech konstantní práce. Do té doby bych ale rád vydal ještě nějaký ten
singl s klipem."
HB: Jak se tvoří muzika,
když se člověk může nebo chce spolehnout jen sám na sebe?
DE: „Jako každá mince má dvě strany i tenhle způsob svoje
pro i proti. Sice je člověk svým pánem, který nemá odpovědnost za větší celek
lidí, nemusí řešit tvůrčí neshody a je pánem svého času. Na druhou stranu je
třeba pohltit znalosti spousty jiných nástrojů nebo profesí jako je producent
nebo zvukový inženýr. Celý proces je pak ještě o to delší, než se z toho
něco vykrystalizuje. Je to ale vzrušující cesta poznání a rozšíření obzorů,
takže stále si nemůžu na nic stěžovat, takhle mi to vyhovuje."
HB: Má připravovaná
deska už nějaký název nebo formuluje nějakou myšlenku, kterou se snažíš do
práce promítnout?
DE:„Název oficiálně ještě nemám rozmyšlený, ale už vím, že
se to bude točit kolem myšlenky nebo fráze „kde je vůle, tam je cesta". Kterou
mám koneckonců vytetovanou na pravačce v podobě řeckých run, takže je to
vlastně i osobní krédo. A to, kdyby někoho alespoň inspirovalo, tak celá ta
práce splnila svůj účel."
HB: Chystá se před
deskou vydání ještě něčeho dalšího nebo si všechno schováváš až na podzim?
DE: „Už jsem avizoval, že chci vydat minimálně jeden další
singl. K tomu už máme natočený klip ve spolupráci se sportovním týmem Natálie
Nejedlové a.k.a. Natanashi, liberecké reprezentantce ve skocích na lyžích za
dorost. Je to talentovaná mladá holka, která si usilovně jde za svým cílem.
Natka je už teď velký talent a neustále se snaží být každý den lepší než ten
předchozí. Mě to inspirovalo k motivačnímu songu, který bude paradoxně
v létě už za pár týdnů vypuštěn do éteru. Tak snad někoho osvěží."