Vyzrálý debut kapely, která ví co chce

Že frýdecko-místecká kapela Dolls In The Factory patří k našim nejtalentovanějším kytarovkám, dokazují dvě čerstvé události. Sobotní vítězství v prestižní soutěži Broumovská kytara a především vydání debutového alba Statues. Tak silný debut v tomto hudebním ranku s anglickými texty jsem od prvních nahrávek The Prostitutes (Get Me Out of Here) nebo Airfare (Hotel Moscow) neslyšel.

Panenky se na albu ohlížejí za svojí dvouletou existencí a mluví o něm jako o tlusté čáře za první etapou své tvorby. Nevím, kam budou směřovat dále, ale na tuto úvodní periodu může být čtveřice mladých hudebníků právem hrdá.
Kapela totiž umí napsat a zahrát nápaditě propracované, melodicky silné a nosné skladby, kde vedle sebe najdou místo rockové vypalovačky i procítěnější naléhavé songy. Dobře pracují s dynamikou i gradací, hlídají si každý detail včetně nezvykle propracovaných závěrů svých písní.

Více samplů by neškodilo

Navíc nápaditě kombinují dominantní živé nástroje s obohacujícími samply. Nezlobil bych se ale, kdyby zastoupení mašinek bylo častější a výraznější, řadě písniček by dodaly další rozměr. Dolls In The Factory sami sebe charakterizují jako poprock. Vyznavače popu zaujmou silnými melodickými nápady a často sugestivní, naléhavou atmosférou, rockery pak zase energií, temperamentem a poměrně hutným zvukem.

Úvodní Change The Word patří mezi klidnější skladby, v níž se baladické pasáže proplétají s rockovými. Kromě pestrosti zdobí píseň i nosný refrén a naléhavý Miraiův zpěv. Vkusný pop zastupuje hravé Believe, písnička, která musí díky chytlavému refrénu stoprocentně fungovat na koncertech. Energii drží muzikanti na uzdě, sázejí spíše na vnitřní propracovanost a dynamiku.

V podobném duchu se odvíjí chytlavý, ve středním tempu odehraný song Music´s My Life, o naléhavost a melancholii se opírá titulní skladba. V Soldier to mladíci konečně pořádně rozpálí, energická, hutná skladba s valivým rytmem. Rocková vypalovačka, která je přesto barevná a propracovaná, často mění rytmus i náladu.

Silné emoce a naléhavost

Zvolnění přináší procítěná, melancholická skladba s posmutnělou atmosférou Bad Time. Hitovka na první dobrou, to je rytmicky zajímavá, chytlavá stadiónovka Hurricane, Friday´s Better Than Monday vrací do hry opět silné emoce a naléhavost.

Hutnější rockovější zvuk a více temperamentu nabízí Factory s údernými bicími a o závěr se postará intimní balada Small boy. Klavír pro tentokrát nahradí kytary, čímž skladba nabírá na naléhavosti. Přitom muzikanti nemusí tlačit na pilu, i tento song má dostatek vnitřní energie a dynamiky.

Sebevědomé album dobře šlapající kapely

Statues je prostě kvalitní nahrávkou, u které při hodnocení nemusíme brát ohled na to, že se jedná o debut. Sebevědomé album dobře šlapající kapely s naprosto přirozenou angličtinou frontmana Miraie a světovým zvukem, o který se postaralo pražské Biotech studio zkušeného Escona Waldese.

A pokud se chcete přesvědčit, s jakým přehledem zvládá Dolls In The Factory živá vystoupení a zrovna se kolem vás v nějakém klubu nevyskytují, stačí si pustit přiložené bonusové live DVD. Skupina to umí nejen s písničkami, ale také s publikem. Hodně štěstí, chlapci, do další vývojové etapy. Našlápnuto máte dobře.