Velký punkový večer v Modrý Vopici byl parádní!

Jana Kleinbauerová, 22. 02. 2017

V sobotu 18. února v pražském klubu se úderem 18. hodiny odstartoval velký koncert v punkovém stylu. Celkem přišlo odehrát svůj set osm kapel, aby pomohly podpořit školu v Kambodži. Večer zorganizoval Robert Papoušek, člen skupiny P.U.M., ve spolupráci s majitelkou Music Clubu Modrá Vopice, Alenkou Nebeskou.

Punk zněl klubem až do pozdních hodin

Jako první svůj set odehrála kapela Ešus z Kozojed a jejich koncertem začal pomalu a jistě parádní večer.

Další vystoupila brněnská kapela Fancy Foxx, která svým punk-rock'n'rollem navázala na tu správnou atmosféru v klubu. V jejím podání byla skladba Hallelujah hodně povedená. Kdo zaváhal a přišel do klubu až později, může litovat, že tenhle začátek večera promeškal.

Na pódium se během večera postupně vystřídaly další kapely. Honorace, Dilemma in Cinema, Banda, Ejakulující kokos, Zlatý déšť a nebo Zlomená čtrnáctka.

Tento koncert byl prostě skvělý a zároveň jedinečný! Všichni účinkující svým koncertem podpořili projekt Oči dokořán a to tím, že vystoupili bez nároku na honorář!

Zajímavé povídání na závěr

Během večera jsem měla i možnost si popovídat se zakladatelkou Petrou Konečnou, která doslova pro Kambodžu žije. Neváhala jsem a o den později ji poprosila o odpovědi na tyto otázky:

HK: Můžu se zeptat kde byl úplný začátek všeho?

PK: "Miluji cestování a když před 6 lety padl los na Asii, tak jsem se vydala do Thajska, ze kterého jsem měla spíše smíšené pocity a díky tomu jsem změnila plán a odjela na pár dní do sousední Kambodže, nejchudší země jihovýchodní Asie. Kambodža mě uhranula, tak jsem další rok musela do Kambodže znovu. Při přejezdu z Laosu do Kambodže mě v polospánku v autobuse napadlo, že bych neměla dorazit s prázdnou. Na sociálních sítích jsem uvedla, že kdo by měl zájem podpořit školu v Kambodži, ať mě pošle finanční dar na účet. Během 9 dní na účtu přistálo 16 000 Kč a já jsem na místě začala pátrat, koho těmito penězi podpořit. Velké organizace jsem zavrhla a nakonec našla školu CBE Christine, kterou založili dva Australané, kteří téměř celý provoz hradili ze svých důchodů. Sešli jsme se a vyrazili na nákup. Dívali se na mě jako na zjevení a byli moc vděční a já nadšená, že jsem dala svým cestám nový rozměr."

HK: Jak tě napadlo založit Oči dokořán?

PK: "Po návratu domů jsem "misi" považovala za ukončenou, jenže moji přátelé a známí se mně ptali, kdy zase udělám sbírku na školu...tak jsem ještě udělala jednu vánoční a najednou se objevily trvalé platby. Lidé mně věřili, a tak jsme pokračovali. Pustila jsem se do toho se vším všudy. Po roce vznikl název Oči dokořán, logo a podařilo se mně dát dohromady úžasný tým lidí, kteří se ,bez nároku na honorář, podílí na chodu spolku Kambodža Oči dokořán, z.s., od účetní až po grafika. Za to jim moc děkuji, bez nich by to nešlo. Je to týmová práce, která zlepšuje šance na lepší život dětí na druhém konci světa. Bez nás by ta hrstka, které pomáháme tyto šance neměla. Děláme i adopce na dálku a podílíme se na celkovém rozpočtu školy a já každoročně školu osobně navštěvuji."

HK: Koncert na podporu školy v Kambodži byl podle mě fantastický. Jak jsi to vnímala ty?

PK: "Naprosto stejně! Celý večer byl nadupaný punkrockem, milými lidmi a lidmi, co jsou ochotní podpořit něco, na co se u nás posledních pár let nahlíží tak nějak s despektem. Takže velké díky patří klubu Modrá Vopice a Robertu Papouškovi, všem skupinám, co to na pódiu rozjely ve velkém a bez nároku na honorář a všem, kteří přišli na tuhle akci. Prostě děkuji za úžasnou podporu všeho druhu a za projevenou důvěru. Nebojím se experimentovat i na poli charitativním, takže všem punkáčům vzkazuji "Punk´s not dead and neither are we!" Užila jsem si to! A bez nadšení se tohle dělat nedá, takže jedeme dál! Oči a srdce dokořán!"

GALERIE