Smashing Pumpkins nechali v Praze vzpomenout na své nejslavnější časy

The Smashing Pumpkins jsou legendou. Legendou, která zažila světlá i tmavá období ve své historii. Rychlý úspěch byl postupně zatemněn drogami, změnami v sestavě a nakonec i rozpadem v roce 2000. Frontman Billy Corgan se mnohokrát snažil slavnou formaci oživit. Reunion v roce 2007 však nepřinesl očekávané výsledky a značka SP s ním jako jediným zakládajícím členem znovu začala zapadat. Zlom však přinesl rok 2018, ve kterém se Corgan dokázal přenést přes své ego, urovnal spory s kytaristou Jamesem Ihou a společně s bubeníkem Jimmym Chamberlinem ohlásili velký comeback k oslavě 30 let od založení. Výsledkem je "Shiny And Oh So Bright Tour", kterého se dočkala 6.6. i Praha.

Ještě před startem americké části turné se hojně diskutovalo, jaké vztahy mezi členy, kteří se znají již přes tři dekády, doopravdy panují. Spory mezi Corganem a původní baskytaristkou D'arcy Wretzky, která jako jediná nebyla k nahrávání a následnému turné pozvaná, pronikly do médií a stala se z toho pořádná přestřelka. Nicméně Corgan měl jasnou vizi a tu se mu dařilo během turné naplnit naprosto profesionálním přístupem a skvělými, poutavými projekcemi. Ty sice do Prahy nedorazily, přesto bylo co sledovat.

Koncert probíhal přesně podle harmonogramu. Přestože se fronta začínající u Fora Karlín táhla ještě v osm hodin až za roh na Thámovu, předkapela Fangclub do toho již dávno bušila. A zdaleka nešlo o přebytečnou výplň. Fangclub hrající v tradičním čtyřčlenném obsazení nechali svým post-grungem vzpomenout na devadesátá léta. Jejich hudba byla svižná, plná zpěvných refrénů a podle reakcí vyprodaného Fora se pozdní změna supportu vyplatila. Po malé přestávce, vyplněné úpravami pódia a laděním, došlo na hlavní hvězdy. Poté, co se sál skryl ve tmě, začaly na pódiu vzrůstat tři obří nafukovací loutky, které díky skvělému osvětlení plnily svoji roli naprosto skvěle.

Kdo čekal, že půjde jen o marnou snahu Corgana a spol. o seškrábání prachu ze zašlé slávy, nemohl se mýlit více. Parta z Chicaga se do večírku pustila s neskutečnou energií, kterou udržela po celé dvou a půl hodinové vystoupení a dokázala, že to se svým návratem myslí naprosto vážně. Velká kapela využila moderních prostor a díky výbornému zvuku nebyly příliš ani tři současně hrající kytary. Již od prvních songů do naplněné haly chrlili jedno sólo za druhým. Na úvod byla zvolena netypicky pomalu gradující "Soma". Už v ní se ukázala forma a skvělé sehrání kapely. Navíc hned od začátku bylo jasné, že i Corganovy hlasivky zažívají velmi slušné období.

Setlist byl poskládán průřezem všech období. Nechyběl žádný z hlavních hitů, u kterých pěla celá hala. Fanoušci se vyřádili u tvrdších věcí jako "Zero", "Bullet With Butterfly Wings", "Rhinoceros" nebo "The Everlasting Gaze". Set byl poskládán velmi dobře a vždy se dostavilo příjemné zvolnění. Největší aplaus zažili nejzářnější zásahy kapely z alb "Siamese Dream", respektive "Mellon Collie And The Infinite Sadness". Právě u dvojice "Disarm" a "Tonight, Tonight" si celá hala vykřičela své hlasivky.

Dostalo se však i na kousky z nového alba. Přestože čerstvý materiál ani zdaleka nedosahuje kvalit jména Smashing Pumpkins, naživo dvojice "Solara" a "Alienation" docela zafungovala a trochu překvapivě byla doprovozena i hlasitým zpěvem přítomných. Příjemným překvapením bylo zařazení skladby "Tiberius" s výborným klávesovým podkladem, z docela zapadlé předposlední desky "Monument To An Elegy". O hlasových schopnostech Jamese Ihy se všichni přesvědčili při coveru "Friday I'm In Love" od The Cure, potlesk následně sklidila i kombinace balady "To Sheila" s floydovskou klasikou "Wish You Were Here".

Koncertu nelze nic vyčíst. Pumpkins se přijeli bavit, ukázali pestrou show plnou starých hitovek. Hlavním mluvčím byl James Iha, který se staral o většinu komunikace s fanoušky a sympatie si získal i pokusem o češtinu a jeho "děkuji" naučené pomoci youtube sklidilo velký aplaus. Smashing Pumpkins přijeli do Prahy po osmi letech. Po dvaadvaceti letech v původní sestavě. A stálo to za to. Pokud bude čtveřice Corgan, Iha, Chamberlin a Schroeder fungovat i nadále s takovou chutí, čekají ji jen další světlé roky.

Setlist: Soma, Siva, Rhinoceros, Zero, Solara, Knights of Malta, Eye, Bullet With Butterfly Wings, Tiberius, G.L.O.W., Disarm, Friday I’m in Love (The Cure cover), Superchrist, The Everlasting Gaze, Ava Adore, 1979, Cherub Rock, Tonight, Tonight, The Spaniards, The Aeroplane Flies High, To Sheila, Wish You Were Here (Pink Floyd cover), Alienation, Today, Muzzle, Hummer.