Satrianiho kytarová exploze brala chvílemi dech

Karel Souček, 10. 11. 2015

JOE SATRIANI, DAN PATLANSKY

15. 10. 2015, PRAHA, FORUM KARLÍN

Satrianiho kytarová škola je hudbou pro fajnšmekry a žádné tancovačkové pidlikání. Navíc se tento americký kytarový mág letos vytasil se zbrusu novým albem Shockwave Supernova, které přijel se svým hvězdně poskládaným bandem do České republiky propagovat. To byl hned o důvod víc, proč koncert navštívit.

Jeho začátek trochu ale poznamenal rychlý přesun z větší Tipsport Areny na holešovickém Výstavišti do prostor Fora Karlín (oficiálně kvůli logistice, ve skutečnosti ale pro nižší návštěvnost), což se promítlo do časového posunu jednotlivých vystoupení. Pořadatelé se však smekali a po úvodních zmatcích s usazením diváků vše bleskurychle napravili.

To už ale třímal na pódiu kytaru ve svých rukou mladý Jihoafričan Dan Patlansky, kterého doprovázeli další dva muzikanti na baskytaru a bicí. Jejich zhruba půlhodinový set byl ukázkou dospělého blues rocku, který chvílemi přecházel v hard rock podpořený nakřáple zastřeným hlasem Patlanského a jeho výraznou kytarou. Dramaturgicky to byl víc než povedený tah, který vhodně naladil posluchače na blížící se metalovou jízdu kytarového krále Joe Satrianiho. A ta stála opravdu zato.

Supernova v jeho podání explodovala totiž s velkou razancí a strhující podívaná ani na chvíli nepolevila. Joe se vřele přivítal s publikem, ale dál už toho moc nenamluvil, za to pod jeho prsty se rodila jedna kouzelná melodie za druhou, a přestávky mezi nimi takřka neexistovaly. Hudba byla přitom strhující. Přelévala se z poměrně drsné atmosféry do vypjatých pasáží, z nichž vykrystalizovala postupně na povrch Satrianiho brilantní sóla, o která se jeho hudební show opírá.

Jenže na pódiu mu tentokrát sekundovali rovnocenní partneři, které si Satriani přizval ke spolupráci jak na novém albu, tak i na koncertním turné. Pozornost na sebe strhávali postupně všichni. Vizuálně o generaci starší Mike Keneally, který obsluhoval klávesya zároveň sólovou kytaru, chvílemi dokonce přebíral iniciativu a Satriani mu pokaždé, když to bylo potřeba, nesobecky ustoupil. Také Bryan Beller, hrající na pětistrunnou basovou kytaru, byl excelentní. Oba tito muzikanti přitom doprovází i zpěváka skupiny Dream Theater Jamese LaBrie nebo dalšího kytarového mága Steve Vaie, takže mají za sebou náramnou průpravu. Nezaostával však za nimi ani bubeník Marc Minnemann, který má za sebou působení například u The Aristocrats, Stevena Wilsona nebo u kapely Kreator, a který si během koncertu dokonce střihl samostatné sólo, aby si jeho kolegové mohli před závěrečným finále na chvíli oddechnout.

Koncert totiž stále držel pekelné tempo a balad bylo pomálu. Za všechny jmenujme třeba křehkou skladbu Always With Me, Always With You, která patří k Satrianiho pokladům. Avšak závěr koncertu nabral opět na razanci a publikum si jej mohlo konečně vychutnat za mohutného aplausu ve stoje. Co říct závěrem? Šlo o další z vrcholů letošní koncertní sezóny v Česku a bylo jen škoda, že si jej nechala spousta fanoušků ujít. Joe Satriani je ve vrcholné formě a my teď můžeme už jen čekat, čím nás zase překvapí příště.

TEXT: ROMAN ZAHRÁDKA
FOTO: JAROMÍR "ZAJDA" ZAJÍČEK