Pražský výběr si to rozdal v O2 Aréně se symfonickým orchestrem v bláznivé show

V době předvánočních koncertů, kdy nejrůznější umělci včetně těch nejslavnějších světových jmen počastují obecenstvo nevšedními kulturními zážitky, se jeden takový konal 7. prosince v O2 aréně. Po bok světových špiček a na světovou úroveň se zařadil i Pražský výběr s programem eR – Last Or Forever . Byla slibována bláznivá show a skutečně se davu diváků naskytl nevšední hudební i vizuální zážitek v nejrůznějších aranžích.

Obrovské spektrum hostů od DJ Roxtara po Beňačkovou

Jak bylo předesláno, stěžejní váhu na svých bedrech nesl Český národní symfonický orchestr, který řídil američan Steven Mercurio. V tak mohutném programu však Výběru pomáhalo četné množství hostů. Vedle trojice Viktor Dyk, Hana Kosovská, Michal Skořepa, která převzala roli jakýchsi zdatných sekundantů, se postupně objevili např. Vojta Dyk, Monkey Business, Jana Kratochvílová, Ondřej Soukup a velký ohlas sklidila i paní Gabriela Beňačková. Nelze také opomenout taneční partu Jad Dance Company a skvělou práci DJ Roxtara. Jakousi inspicientkou programu se stala Iva Pazderková.

Program začal celkem těžkotonážně poté, co Iva Pazderková doslova odporoučela z pódia Jana Hasenörla hrající na trubku úvodní famfáru, s tím, že: ,,Tady to dnes bude rockovej koncert". I když ze začátku to přece jen vypadalo spíše jak muzikál. Zatím bez hlavních aktérů zadul svoje aranže národní symfoňák, a spustil tak blok písní pěvecky ztvárněných trojicí Dyk, Kosovská, Skořepa. Ve Strace v hrsti si Vojta Dyk báječně zajódloval a to už se objevili první členové Výběru Jiří Hrubeš a Klaudius Kryšpín, prozatím ve strhující bubenické show. Příchod Michala Pavlíčka a spol. na scénu pak znamenal jediné: Těžko by se mohl koncert českých rockových legend obejít bez vyjádření pocty Radimu Hladíkovi. Souhlasné obecenstvo tleskalo ve stoje a poté si vyslechlo Hladíkovi věnovanou píseň Stín. Náladu pak ovšem rozjitřila vtipná prezentace písně o Mekkkym Messerovi, kterou započal z projekce Miloš Kopecký. Bláznivě rozjetou atmosféru pak podpořili barevní Monkey Business.

Dědek Ropotámo měl svůj den

Poté, co si symfoňák sbalil na chvíli svoje fidlátka, nastoupila kapela pod vedením Michaela Kocába do rockově pojaté části. V tu chvíli nastal ten pravý čas pro šílené kejkle dědka Ropotáma. Ten se za halasu těch nejznámějších hitů pitvořil v nejbizarnějších kreacích symbolizujících absurdnost normalizační doby, kterou byl Výběr v minulosti nemile poznamenán. Jeho podobizna visící nad pódiem metala z očí laserové blesky do diváků. Kromě Ropotáma také po bočních pódiích pobíhal Vilém Čok se svým pádlem a typickými úšklebky také nešetřil. V Tatrmanovi pak pomohl kytarové party k překvapení všech zvládnout sám pan dirigent Mercurio. Celou dobu éter zdatně vyplňovala obrazová projekce, kde se střídaly klipy k písním a různé tématické koláže. Jak skvěle se nadčasová muzika Výběru snoubí s moderními prvky, s přehledem dokazoval DJ Roxtar.

Iva Pazderková se posléze jala vykázat z pódia dalšího ,,divného" člověka. Ten se objevil před znovu nastoupeným orchestrem. Až Kocáb jí vysvětlil, že se jedná o Ondřeje Soukupa a že je to slušný člověk. Ten se pokusil obhájit ve stejnojmenné písni, ale zásadně o tom přesvědčila přítomné až dáma, která se nenápadně objevila stranou. Hlas Gabriely Beňačkové podpořen početnou artilérií orchestru snad rozvibroval i kovové výztuhy unikátní střechy arény. Rockeři si to rozdávali v duelu se symfoňákem a to už na sebe strhla pozornost Jana Kratochvílová, která do celkového reje perfektně zapadla. V přídavcích muselo znovu dojít na Pražáky. Při rozlučce se dostala ke slovu pyrotechnika, aby oslavila tento významný moment. Kouzelně si našla chvíli pro improvizaci při známém Straussově valčíku i pěvecká dáma Beňačková.
 
Ať už to bylo naposledy nebo navždy, Pražský výběr poctil Prahu úctyhodným vystoupením. Jeho zásadní vliv a vyjimečnost si realizaci takového projektu zasloužily. Po skoro čtyřiceti letech často peripetického života kapely se jedná o zadostiučinění této grupy hodné. Dokládá to také počet a skladba obecenstva, které si vyjímečné představení nenechalo ujít. Takto náročnou akci si nemůže dovolit v tuzemsku jen tak někdo, natož ji s bravurou zvládnout. Symfonický orchestr si už dnes přizve k vystoupení kde kdo, ale ne každý může být jeho důstojným partnerem tak, jako Pražský výběr, který dokázal, že má nejen po letech, ale i v rámci stylu co nabídnout nejen těm, kteří jeho tvorbu a koncerty dobře znají, ale také třeba dalším, jenž chtějí vidět dobrou show postavenou na neotřelých základech. Nezbývá, než doufat, že ono last bude jen v uvozovkách a zůstane platit hlavně to navždy.
Foto pořídila Jana Kleinbauerová