Praha zažila koncertový lineup roku. Our Last Night po boku Normandie a Lifespark rozohnili klub SaSaZu

To, že nám Rock for People veze lineup roku, jsme předvídali už při samotném oznámení spojení Our Last Night + Normandie a Lifespark. Páteční noc v SaSaZu nás ale skutečně přesvědčila, že tomu tak je. A tak přinášíme reportáž z pravděpodobně nejlepší akce, kterou rok 2024 přinesl. Tenhle večer měl totiž úplně všechno, co se od ideálního koncertu očekává.

Hned na začátek si ale musím odložit malé povzdechnutí. Ach to SaSaZu. Ten, kdo přišel s předstihem, aby získal přední řadu (i přes slušné množství lidí s VIP laminátkou, kteří měli přednostní vstup), krátce po otevření doors ve většině případů litoval volby outfitu. Kdo nebyl ostrahou vyhnán k šatnám, mohl oslavovat. A ač je to prostor velikostně ideální, dobře nazvučený, právě kvůli šatnám si vysloužil pověst místa, kam se koncertoví fanoušci ne úplně rádi vrací.

Náladu nám ale rychle spravila první předskokanská partička Lifespark. Abych pravdu řekla, něco málo jsem si od těchto německých floutků před koncertem naposlouchala. To, co ale předvedli v SaSaZu, bylo ještě o level lepší. Někteří hudebníci mají ten cit pro živá vystoupení zkrátka zavedený v DNA, a Lifespark jsou toho příkladem. Parádní akční rozehřívačka, během které v roztopeném kotli už mnozí sundavali vrstvy oblečení (pokud je tedy nemuseli nechat v šatně). Pomyslnou třešničkou na dortu pak byl cover ikonické písně Unwritten, která nedávno obletěla sociální platformu TikTok. A tak se zpívalo.

Večer šlapal přesně podle plánu. Pauzy mezi kapelami byly tak krátké, že se člověk sotva stihnul nadechnout a vstřebat vystoupení Lifespark, a na pódiu už byly nastoupené švédské hvězdy a největší lákadla pátečního večera, Normandie. Když kapela v březnu vystupovala v pražském MeetFactory, koncert jsem probrečela. Bohužel ne v klubu plném žlutých balonků, ale doma, s nemocí. Dokážete si asi představit, jaká radost mne tedy pohltila, když je Our Last Night oznámili jako support na turné. Očekávání byla vysoká. Skoro se mi chce říct hvězdná. A naplněna byla až až. Setlist složený z klasik jako White Flag či Serotonin, doplněný o nečekané zářezy do diskografie v podobě Hourglass, ve spojení s naprosto nepřekonatelnou energií panující na podiu i pod ním. Opomenout nesmím ani roztomilou interakci s publikem, kdy se Phillip Strand s úsměvem na tváři vracel ke zpívajícím fanouškům. Tohle byl koncert, o kterém jednou budu vyprávět svým dětem. A tomu pánovi, který sebral trsátko, které bylo hozeno naším směrem, a podal ho někomu uprostřed – tohle vám nezapomeneme.

Ale čert vem trsátko. Po krátké pauze, kdy jsem už tuplem neměla čas vstřebat, co jsem právě zažila, naběhli na stage Our Last Night. SaSaZu se zahalilo do červených světel a neskutečného křiku. Pocit, že většina lidí přišla na Normandii, mě pak opustil přesně ve chvíli, kdy kapela odpálila první song. Our Last Night totiž vyjeli na US turné pouze s covery, z čehož jsem měla smíšené pocity. Kdo by sakra šel na koncert kapely, která ani nehraje svoje písničky, ale jen covery těch nejpopulárnějších songů z TikToku? No, odpověď zní jasně – několik tisíc lidí, kteří se při tom šíleně baví. Americkým umělcům se totiž podařilo mnohým písním vdechnout úplně novou, svěží, tvrdší podobu. A vlastně mě to až překvapivě bavilo. O to větší štěstí měla evropská část turné v tom, že se kapela rozhodla do setlistu zakomponovat alespoň pár písní z vlastní tvorby. Celý večer ale působil spíše jako karaoke night s partou (pár tisíc) kamarádů. A možná právě to udělalo z večera stráveného po boku této trojice famózních kapel nezapomenutelný zážitek. Kdo nevytahoval kapesníky při Sunrise, dozajista nezadržel slzy při encore a finální Iris od Goo Goo Dolls. Lepší zakončení jsme si totiž snad ani nemohli přát.

Od začátku do konce nám byl servírován neutichající nášup kvalitní hudby. Přesto je to právě kapela Normandie, která si SaSaZu omotala kolem prstu, a z fleku by ho příště mohla odehrát jako pražský headline. Se vší úctou k Our Last Night – švédští mistři vás zkrátka svou oslnivou pódiovou prezentací tak trochu zastínili. A minimálně já jim to nesmírně přeji, a těším se, až k nám opět zavítají.