Požár mlýna se v Rock Café opět rozhořel

Probudil mě příšerný zvuk a otevřel jsem oči. Chvíli mžourám kolem a nemůžu se zorientovat. Všechno je nějaké povědomé, ale jaksi jiné. Tlustší, šedivější a plešatější. Jenom ta hudba zůstává pořád stejná, veselá, bláznivá a šílená. Na pódiu se komíhá šest postav. Kdyby Míra Cisler držel v ruce saxofon, řekl bych, že jsem na koncertu Požáru mlýna.

Uplynulo dvacet let a hodně věcí je stejných. Mezi repráky pobíhá nadržený Klapeiron s Makrobiotikem, Emil vyhání Halušky z chlastu pálenkou a Bejdžán za bicími má na tričku velký nápis RUM. Doby, kdy plzeňská crazy (v nejlepším slova smyslu) kapela bavila punkáče a další darebáky, jsou nenávratně pryč. Skupina už dávno neexistuje, o to větší důvod oslavit pětadvacet let od založení várkou narozeninových koncertů. Čtvrtá zastávka (8. listopadu) vyšla na práglovské Rock Café a tak, trochu ze zvědavosti, trochu z nostalgie a trochu ze zpravodajské povinnosti tam vyrážím také.

Díky vám radaři

Na plechárně v Monterrey tam není život zlej, huláká Šamšula a diváci zběsile pogují. Jako zamlada, slušelo by se dodat. Jé, támhle toho Ferdu si pamatuju, nevynechal jediné pražské vystoupení Požárů. A vypelichaného strejdu srkajícího pivo vidím jako dnes, když na Petynce spadl z pódia a natloukl si čumák. Jestlipak je tady někde i ten ocas, co na slavném křtu Růžové krinolíny v Belmondu postříkal Emila hasičákem?

Požár mlýna má nádech kultu, což může podporovat čtyři roky staré – mimochodem výborně udělané – vzpomínkové dévédéčko. Jaká je realita, je vlastně jedno, protože na prvním místě stojí především radost ze společného setkání a zábava. Ta je tady i dnes, i když už samozřejmě není zdaleka tolik živelná jako kdysi. Naplňují se slova kytaristy Petra Hrabáka, že „vystoupení v Plzni měla úspěch, tak jsme zvědaví, co tady". Emil ukazuje zadek, co má na břichu, Prasopes skáče, seč mu síly stačí a Šamšula… je prostě Šamšula.

Spokojeně usínám. Má víčka obtěžkává luzný sen o parádní pařbě pardálů. Marii Kudeříkové stírám slzy a je mi fajn, stejně jako zaplněnému Rock Café, jež se na chvíli přeneslo do doby, kdy lupeny ještě stály pajsku a klouby neobtěžovala žádná bolest zabraňující soustavnému pogování. Obvykle chrápu, ovšem tentokráte s chutí za noci žeru led

GALERIE

Související obsah:

» Pro pankáče comeback roku   (Karel Souček, 29. 07. 2013)
» Složení Tleskače v kotrmelcích   (Joe Stramr, 05. 10. 2012)
» „Nemusíme se nikomu podbízet laciným cirkusáctvím,“ říká Petr Hrabák z Mordorů.   (Karel Souček, 31. 10. 2013)


ZADEJTE KOMENTÁŘ


Zadání profilu interpreta

HUDEBNÍ ZPRÁVY
Kapela Arch Enemy se rozloučila se zpěvačkou
01.12.

Kapela Arch Enemy se rozloučila se zpěvačkou

Přední švédskou death metalovou kapelu Arch Enemy nečekaně opustila zpěvačka Alissa White-Gluz. Stalo se tak měsíc...


Setkání s Counterparts v MeetFactory na konci ledna
01.12.

Setkání s Counterparts v MeetFactory na konci ledna

Jedna z nejemotivnějších a nejintenzivnějších kapel moderního melodic hardcoru, kanadští Counterparts, se vrací do Prahy,...


Kaczi představuje křehkou baladu Vánoce s mámou
01.12.

Kaczi představuje křehkou baladu Vánoce s mámou

Citlivá, křehká, intimní, dojemná balada. Taková je nová píseň Vánoce s mámou beskydské zpěvačky a autorky Kaczi....


Temná energie v Café V lese
01.12.

Temná energie v Café V lese

Pražský klub Café V lese se 26. listopadu 2025 ponořil do večera plného temné atmosféry, elektronických...


Basinfirefest představuje další jména
30.11.

Basinfirefest představuje další jména

Festival Basinfirefest pokračuje ve skládání dvacátého ročníků své historie. Festival konající se ve Spáleném...


» zobrazit více...


RECENZE
PRÁVĚ VYŠLO
Galette complète
20.11.

Galette complète

» Bran

Kapela Bran, známá svým osobitým pojetím hudby vycházející ze starých...

PODPORUJEME NADĚJNÉ KAPELY



Víme, jak je těžké pro mladé ale zatím neznámé kapely prorazit do médií a tím získat nové fanoušky.


» Podporujeme nadějné kapely

» Zadání profilu interpreta