Petr Lüftner vydává své třetí autorské album

PETRI je název nového, v pořadí třetího alba ústeckého písničkáře Petra Lüftnera. Vychází přesně po deseti letech od vzniku jeho vůbec první písně, protestsongu Ty jsi to Ústí. Pokřtěno bude 18. března od 20 hodin v Národním domě v Ústí nad Labem.  

Čtyřiatřicetiletý Lüftner, který se dnes může pochlubit i tím, že je jako jeden z mála na světě oficiálním hráčem nejstaršího akordeonového výrobce na světě, německé firmy Weltmeister, protkal tahací harmonikou všech dvanáct písní desky. Pokud byste očekávali zvuk akordeonu takový, jaký znáte z hospod, či od svých dědů, můžete na to zapomenout.  

„Kytaristé, bubeníci, či basáci mají výhodu v tom, že jejich nástroje jsou ty z nejfrekventovanějších, mají své rify, své styly, mají od koho se učit. Co se týče tahací harmoniky, tak zde není tolik možností, kde inspiraci hledat, někdy je třeba sledovat zahraniční akordeonisty, zkoušet na ten instrument pohlížet z pohledu hráče jiného nástroje, nebo jednoduše vymýšlet a hledat si svůj vlastní styl,” vysvětluje hudebník.  

Na desce PETRI narazí posluchač například na sourozenecký duet Z měsíce na měsíc s Eliškou Lüftnerovou, která je mimo jiné hlavní zpěvačkou projektu Šansonárium, kde propůjčuje hlas textům cimrmanologa Miloně Čepelky. S někdejší pěveckou finalistkou Česko-Slovensko má talent však Petr nenahrál duet poprvé, její hlas se objevil i na předchozích dvou albech. „Společná sourozenecká tvorba tuzemské scéně dnes chybí a rádi bychom v našich hudebních cestách navázali na odkaz legend, jimiž jsou Hana a Petr Ulrychovi, myslíme, že první krůček už jsme udělali," tvrdí sourozenci Lüftnerovi.  

Petr Lüftner rád experimentuje a to jak po textařských, tak například rytmických stránkách, o čemž přesvědčí píseň Úl, která zní v pětidobém taktu tak přirozeně, že změnu rytmu typického zejména pro irskou tradiční hudbu, běžný posluchač možná ani nepostřehne. Z alba řady rýpavých písní v duchu protestsongu určitě zaujmou písně romantického rázu, pro odlehčení pak albu ovíněného Finskem, kde autor kdysi započal svou písničkářskou cestu, poslouží skladba Nejlepší lék, která člověka na tři a půl minuty vtáhne do typické severočeské knajpy.