Nová deska Rybiček je jako jízda na bobové dráze

Kutnohorská parta Rybičky 48 soustředěná kolem Jakuba Ryby se už stačila za více než deset let řádně nasáknout do podvědomí domácího publika. Zvolila na to jednoduchý recept. V dobách, kdy už mnozí interpreti nevědí hudebně kudy kam, existuje jen jediná rada. Vezmi pádlo a paličky a naper to jednoduše do lidí, ať se můžou bavit a zazpívat si.

Přesně v tomhle duchu vydávají chlapci z Rybiček svá alba s železnou pravidelností. Cestu posluchače k jejich tvorbě nijak nekomplikují. Jejich písničky jsou předkládány jako poctivé párky v rohlíku s pěknou dávkou hořčice, žádný pestrobarevný několikapatrový hamburger z mekáče. Poznávací znamení je jednoznačné: pořádná dávka energie a výrazné melodie.

Jak vypadá jízda na kutnohorské bobové dráze

Co se týká tvorby aktuálního alba Tohle je Rock´n´Roll vy buzny, dokonce podezřívám kluky, že si sedli na boby známé bobové dráhy v Kutné Hoře, odbrzdili jak stroje, tak své emoce a vítr v čírech jako by byl symbolem kytarových riffů, než opět zabrzdili v dolní stanici. Každopádně jak to chodí, ,,... když rock star jseš v Čechách" se dozvíme už v titulní písní. Že se valí pěkně z kopce je nad míru jasné.

Ne že by se se však kluci řítili po dráze hlava nehlava. Občas se taky v prudších zatáčkách přibrzdilo, a tak, jak praví dobrá dramaturgie, tempo rychlejší se střídá s tím pomalejším, spíše tedy středním. Občas se na nás vyřítí punková syrovost jako třeba ve Vstaň, leť, hned teď, ale často má člověk pocit takové příjemné rozverné zastydlé puberťáckosti.

Čas letí, přibývá melancholie, humor a nadhled jsou však stále na prvním místě

Právě texty přesně vystihují atmosféru alba. Jakoby protagonisté vyjadřovali s melancholickým závojem, že doba divokého mládí pomalu odeznívá a oni se musejí popasovat s tím reálným životem. ,,A jak čas letí a jak čas utíká, už nejsme děti, škoda veliká. A jak čas letí, tak už nám nezbývá, než jako děti, si občas zazpívat …" To je příklad za všechny z písně Malej kluk. Podobné nálady najdeme i v písni Magdaléna a za vše hovoří název My ještě nejsme starý. Mimochodem tohle je tajný tip na generační hit. Bude mnoho takových, kteří se s ní ztotožní.

Aby se jenom nevzpomínalo, je tu i vtipná skladba Vtipné nebo píseň o striptérce Anně, která by chtěla být zamilovaná (Striptérka Anna). Vždyť láska je přece silnější než drogy a sex, jak se zde zpívá. Jestli má song o modelce Karolíně (Karolína) připomínat nějakou konkrétní osobu, nebo je jméno jen náhodně zvoleno (i když tak náhodně zase ne, protože je zpěvné) se lze jen dohadovat, každopádně každý sám nějakou tu Karolínu pozná: ,,Tam kde Bůh na kráse dal, tam na mozku vzal."

Ať tak, či onak, čas se sice nedá zastavit, ale to nedává jakýkoliv důvod k tomu, aby Rybičky ztrácely energii. Doufejme, že ani životní povinnosti jim nedají příčinu k tomu, aby slevily z nastolené kadence skládání. Fanoušci si už zvykli na jistý standard, který dostanou s každým dalším novým albem. Rybičky 48 jsou jistotou a tu neporušuje ani nedávno vydané album Tohle je Rock ´n´ Roll vy buzny.