Nevšední zápisky z deníků Kata a Mara

S deskami hiphoperů Prago Union se od jejich dlouhé pětileté pauzy ukončené v roce 2010 roztrhl pytel. Po necelých dvou letech je tu po barevném koncepčním počinu V barvách další kolekce, která nese název Vážná hudba. Kato a DJ Maro se opět vrací se svými šílenými nápady a ukazují, co se během těch necelých dvou let odehrálo v jejich životech.

Jak už to bývá u tohoto žánru zvykem, deska je zaplněná k prasknutí (až po okraj celého kolečka) a nezbývá ani kousíček místa pro další song nebo track. Je to ale důkazem kvality a přemíry nápadů v hlavách dvou tvůrců nebo jen plno vaty kolem?
No je to tak napůl. Deska by se dala zkrátit o dobrou půlku, ale to by přece nebylo ono. Prago si tu opět hraje s jazykem, který je tou nejdůležitější složkou jejich starého devadesátkového hiphopu, který se nejspíše nedostane z již vyježděných kolejí. To ale škoda není.



Už od dob Chaozzu se Kato vjenuje tomuhle dnes už oldschool rapu a nic se ani na Vážné hudbě měnit nebude. Ten zvuk je stále účinný a to potvrzuje i prodávanost nové desky. Na I-Tunes se dostala až na vrchol v tuzemském žebříčku.
První část desky je hodně melancholická a přemýšlivá. Druhá polovina je už trochu odlehčenější, ale najdou se tam i drsné výjimky jako Konec stop nebo hned následující Rolák.

Do zvuku se tu kromě klasických beatů hodně prosazuje jazzová vložka. Nejvíce se projevuje v Rapvi3m, což je pecka hodná rádiím. Nejpovedenější kousky nacházíme v úvodu obou polovin desky. Hitové ambice neskrývá jak Ona mi, Tsunami, tak i hned první Jessli dovolíte. Zábavná je taky Klobouk dolů či závěrečné Otázky?.



Nejsyrovějších kouskem je dvojka Naodpis. Pecka o exekuci má vůbec nejtvrdšíí zvuk a hodně ostré beaty. Celkově deskou Prago komentují momentální společenskou situaci a jdou textově s dobou.
Album okořeňují i čtyři instrumentálky. Při takové stopáži je nutné si dát menší pauzu. Když bychom brali takový počet songu jako dobrou volbu, tak zcela jistě jsou intra vynikajícím pojítkem, bohužel ne všechny skladby jsou natolik dozrálé, aby byly na desce. Jedná se zejména o skladby Recept, Spíš ne, nebo G.P.Sku. Ty už zní hodně okoukně a ani textově nezáří.



Prago chrlí materiálem v posledních čtyřech letech doslova naplno a je to vidět. Kato už nemá tak jedinečné nápady a z Vážné hudby je tak jen lehce nadprůměrná hiphopová deska v rámci naší republiky. Chtělo to taky trochu více koncepčnosti, která se dostavila na Dezorientu nebo na posedních Barvách. Takhle deska sice je dramaturgicky seřazená na jedničku,když vezme v potaz to velké množství materiálu, ale textově je to nahoru dolu. Tak snad příště.

Foto: Saša Dobrovodský