Nedělní Mezi ploty byly klidnější, ale stejně pestré a kvalitní

Mezi ploty je festival, kde se musíte smířit s tím, že nikdy všechno neuvidíte. A buď budete zoufala přebíhat mezi čtrnácti scénami (a stejně nic pořádně neuvidíte a neprožijete) a nebo si vyzobete pár vaší chuti odpovídajících lahůdek. Pro milovníka hudby a divadla je to těžký, srdce lámající rébus, ale jinak to nejde. Prostě něco musíte oželet a nesmí vám to být líto. Proto jsem odpískal například PSH, Pokáče, Jablkoň, Bombarďáka, Rybičky 48, Tomáše Kluse nebo Cocomana, na které bych na jiných festivalech stál hned pod pódiem.

Mňága a Žďorp roztancovala pozvolna se zaplňující Central Park, jejich spojení veselé hudby s posmutnělými, ze života přesně odpozorovanými texty funguje dokonale. Spaste svoje duše zpíval celý amfiteátr. Bára Poláková překvapila kombinací subtilní postavy a výrazného, na pěvecké polohy pestrého zpěvu. Navíc ji doprovázela skvěla šlapající kapela. Brněnské rockově alternativní Květy začaly známými skladbami (Odpočinout, Kouzelník, Byt, Je podzim, V jezeře mléka a mlhy) aby v závěru představily několik slibných novinek. Silné, magické, uhrančivé s charismatickým Martinem Kyšperským za mikrofonem.

Z Brna dorazila také svérázná písničkářka Mucha, která to s drsným, ale víceméně roztomilým humorem natřela chlapům, hipsterům i slovenským popíkářům. Oproti loňsku dokázala přilákat mnohem víc fanoušků, kteří s Muchou zpívali snad všechny její texty. Sama zpěvačka, tentokrát s modrými vlasy, z toho byla mile překvapená. Všechny navíc potěšila informací o nové desce s poetickým názvem Tos posral. Titulní píseň naznačuje, že se máme na co těšit.

Útěk do divadla 

Úkryt před všudypřítomnou hudbou nabízelo Divadlo za plotem. Vedle známých souborů (A studio Rubín, Vosto5) zde v neděli vystoupila i Bohnická divadelní společnost. Její Píseň písní a jiné historky dokazuje, že i psychicky nemocní lidé mohou být skvělými herci. Autentickými, opravdovými, ryzími. Ne nadarmo se zdejší soubor dočkal potlesku ve stoje. 

Nejen Mucha ohlásila nové album. 1. listopadu vychází CD kapely Krucipüsk, která ovládla Street Music Stage. Původně liberecká formace slaví letos třicáté narozeniny, ale energie má na rozdávání. Tomáš Hájíček, obklopen a okysličen novými muzikanty, řádil jako za mlada, samozřejmě nechyběly hity jako Druide, Láska je kurva, Rock and roll to není prdel nebo Cirkus dneska nebude. A když na pódium pozval Tomáš tříčlennou dechovou sekci, jeho muzika dostala další level.

Maminky a tatínkové s dětmi, důchodci, pankáči, hipsteři, puberťáci, manželské páry, metalisté, alternativci, pracující, bezdomovci, singles…… Ti všichni si Mezi ploty náležitě užili. Protože tento festival určitě boří ploty v tom nejširším slova smyslu. Úplně každý si na něm něco najde, což zní jako klišé, ale v tomto případě to platí absolutně. Tak zase za rok. A soukromá první pětka letošních koncertů? Vypsaná fixa, Květy, Mucha, Circus Brothers a Krucipüsk.