Longital pokračují v odvážné proměně na novince Divoko

Slovenská skupina Longital v posledních měsících především recyklovala svůj starší materiál a převáděla ho prvně do akustické podoby (A to je všetko?) a potom jej ještě okořenila dohromady se smyčcovým kvartetem (Longital Suita). Vznikly tak ještě úžasnější kompozice těch nejzdařilejších kousků z historie dvojice Shiny a Daniela Salontaye. Během té doby k sobě tato dvojice přibrala také pianistu a bubeníka Mariána Slávku, který kapele pomohl především v živých vystoupeních znít ještě živelněji. Další deska, v pořadí již osmá (vydáno má kapela materiálu ještě více v různých kompilacích) se tak stala velmi očekávanou novinkou pro podzim 2016 v Česku a na Slovensku.

Novinka dostala jméno Divoko a je to album výrazně ovlivněné přírodou. Kdo čekal, že se kapela nadále poveze na především akustické vlně, tak se hodně zmýlil. Producent Ondřej Ježek se pro tohle album stal také jakýmsi čtvrtým členem kapely a dopomáhal jí k songům vytvářet nejen úžasné aranže a elektronické efekty, které vytvářejí dokonalou atmosféru skladeb, ale je slyšet i jeho nástroje ve skladbách, ať už je to harmonika, piáno či kytara.



Hned v několika skladbách je slyšet daleko tvrdší zvuk, než na co jsme mohli být zvyklí z minulosti. Spokojná a Sýta je vedená syrovým kytarovým doprovodem, který podkresluje piáno. Jedna z nejzábavnějším skladeb na albu. Melancholií protkané Dni dlhé jsou postavené čistě na vokálních schopnostech zpěvačky Shiny, kterou doprovází zprvu pouze riffy bluesové kytary, tato skladba dokáže neuvěřitelně poutat až do poslední chvilky, ikdyž se ze začátku může zdát nenápadná. To, že kapela dokáže přitvrdit svůj zvuk dokonale potvrzuje i další píseň V oku veľryby.

Jemnost zase nalezneme v písních Krídla samoty nebo Muž ktorý neexistuje. Úvodní dvojice To čo je? a Rozplétám zase nabízí jakoby pokračování k albu A to je všetko? Shina v nich využívá také svého lyrického umu, který podtrhují zdařilé metafory.  Specialitou a překvapením je skladba Verím neverím, kterou odzpíval Marián Slávka. Bohužel, tento autorský pokus nejmladšího člena trojice kapele moc nevychází a v písni naprosto ztrácí svoji tvář. Na závěr pak zůstává pouze devítiminutový opus Divoko, kterým celá deska graduje. Tato členitá skladba završuje novinku se slovy Len milovat úplne / divoko divoko divoko.



Divoko je deska, která je velmi spjatá ať už s přírodou samotnou nebo alespoň s přírodními živly. Deska ukazuje všechny strany přírody, samotu, energii, volnost, ale také lásku. Longital lze cenit už jen za to, že se nebojí vstupovat do neznáma, snaží se vždy přijít s novým způsobem, jak pojmout hudbu, jak tvořit a za to si zaslouží obdiv. Krásy jejich melodií jsou pak vždy významným bonusem.