Klus je kluk jak lusk a Hlavní uzávěr splínu vážně kus
Recenze alba : Hlavní uzávěr splínu

Tenhle panáček už na svém debutu Cesta do záhu(d)by prokázal, že si tyká s českým jazykem i se slušnou, zapamatovatelnou melodií. Protože to uměl rozbalit na koncertech a dohromady zase zabalit do líbivého obalu romantického písničkáře, úspěch na sebe nenechal dlouho čekat.
S ročním odstupem je tu tedy druhá deska. Na Hlavním uzávěru splínu Klus své ambice posouvá ze sladkého, zábavného hošana na nahořklého společenského komentátora.
Tomáš Klus disponuje poměrně slušnou výbavou. Tedy alespoň co lze s odstupem soudit. Má líbivý kukuč, naprosto otevřené a dobrácké vystupování, verše prodchnuté spoustou metafor, hříček a narážek mu rostou pod rukama jako arabský mrakodrap, dokáže improvizovat a také (mimochodem) složit pěknou písničku.
Tohle všechno už dokázal využít (a prodat) na svém premiérovém kotouči Cesta do záhu(d)by, a tak bylo zajímavé odhadovat, jakou cestou se vydá na dvojce Hlavní uzávěr splínu. Zdali bude pokračovat po dálnici bezstarostných, romantických (byť umně spletených) kýčů vedoucí pohodlnou rovinou nebo sjede a hodí blinkr na klikatou a hrbolatou silnici angažovaného komentátora, po které ovšem může vystoupat do nebetyčných výšek. Zdá se, že Klus váhá a rozmýšlí se, jestli znamení změny směru jízdy zmáčknout…
Klus bavič, srdcoborec plus criticus publicus
Je totiž docela rozdíl stvořit rozvernou veršovánku typu LeHomoLe (v níž parafrázuje Forresta Gumpa, závidí lásku Brabcové s Jílkem, chce přejít na druhý břeh, aby nakonec zůstal u maminky), hořký milostný duet s Danou Markovou o porozchodové koco-vině Nenávratná anebo sociálně-kritickou generační zpověď Psáno u zpráv.
V prvních dvou případech se mu to daří více než obstojně, je vidět (slyšet), že v tomhle rybníku je opravdu doma. V moři společensko-angažované tvorby si ovšem občas pěkně lokne a pak sebou plácá a mrská se, aby tempo opět zklidnil. Neznamená to nutně, že se Karel Kryl, ke kterému se třinecký rodák obrací jako ke svému vzoru, zrovna obrací v hrobě, nicméně pokud by mohl, jistě by svého žáčka občas švihnul proutkem přes prsty.
I když je Kluse za jeho obdivuhodnou odvahu třeba pochválit, nelze ignorovat častý rytmický nesoulad („jsem komorník v tvém předpokoji slasti, sborník citátů a citů bez tvé účasti"), používání skutečně odstrašujících slov („odteďkon"), nedokonalé rýmy („akademická půda až na půdu, místy je komická a místy dělá bubu") a dokonce v případě nouze výpomoc slovenštinou či ostravštinou („pak opustím taky svou milou zemi, čo zabůdla, že mala Kryla").
Tomáši, otvírej vrátka
Na druhou stranu těchto nedostatků není tolik, aby zásadně devalvovaly úroveň alba. Hlavní uzávěr splínu je dost dobře poslouchatelné, rozmanité, svižné, zábavné a – nutící k přemýšlení. (Což se v současné hudební produkci úplně o každé desce říci nedá.) Klus v žádném případě (ještě) není nový Nohavica, natož Kryl, ale potenciál, aby se jim jednou aspoň trochu přiblížil, v sobě má.
Dokazuje to ve dvou ze zlatých hřebů alba, hned v úvodním Neklidu, syrovém, krvavém milostném dramatu z klidové zóny Prahy („když z těla vyprchá život stydne, když z těla vyprchá život, je klidné") a v Přičichnutí alergikově, neveselé, až brutální satiře hříchů české současnosti, v niž se nebojí vzít si do pera velikány T. G. M. a (již zmiňovaného) Karla Kryla („tak mi doktoři pouštějí žilou, infekce ve mně však už pokročila").
Šestnáct skladeb Hlavního uzávěru splínu (z nichž závěrečné tři jsou bonusy napsané již dříve pro film Anglické jahody) tvoří poměrně vyrovnanou kolekci, na čemž se podílí i vyvážený podíl skladeb s pouhým kytarovým doprovodem (Klus s Jiřím Kučerovským) a těch s bohatšími, orchestrálními aranžmá.
Negativně a divně z ní vyčnívá pouze Sentiment za tři body, neskutečný táborový cajdák, který od totálního propadu zachraňuje pouze finální (autoparodující) minidialog rozjívených pěvců („Běžte domů. – No jó, dyť už jdem´!") a úplně poslední rádiový popíčkový hit Navěky, zbytečně patetický („navěky věků buď můj") a ukvílený, navíc zcela degradovaný nevýrazným a ztraceným Markem Ztraceným a krajně (nevz)rušivou Anetou Langerovou.
VyhodPocení potenciálu Klusova
I když tahle recenze asi nevyznívá příliš pochvalně, opak je pravdou. Snaží se jen upozornit na některé (většinou zbytečné) chybky, které brání udělit albu plný počet bodů. Klus opravdu patří k velkým nadějím českého písničkářství, a pokud se mu podaří udržet převysoce posazenou laťku s pestrou kombinací kritických, milostných a veselých skladeb, můžeme se od něj těšit na (když už ne velké, tak minimálně za-jímavé) věci.
- Cesta do záhu(d)by (2008) 00:58:58
- Racek (2011) 00:40:06
- Proměnamě (2014) 00:00:00
- Anat život není (2015) 00:34:17
Je libo Racka? Klus ho porcuje jako tučné kuře
Tomáš Klus se svými dvěma dlouhohrajícími počiny Cesta do záhu(d)by a Hlavní uzávěr splínu...
Cesta do záhu(d)by - recenze
Baumaxa, Xindl, Klus… pomaličku se nám rozrůstají řady bardů, kteří s kytarou v ruce...
HUDEBNÍ ZPRÁVY
Klip k písni Black Mlíko je osobní zpovědí Terezy Kerndlové
Tereza Kerndlová připravila videoklip k další písni ze svého alba Diamanty. Black Mlíko je průletem jejím...
Už jsme doma oslaví čtyřicáté narozeniny ve velkém stylu a s hvězdnými hosty
Od července 1985, kdy odehrála svůj první koncert v Praze na parníku Vltava, absolvovala legendární kapela Už jsme doma...
Po tanečním hitu vydává Pam Rabbit melancholický singl telenovela
Křehký, jemný, melancholický. Takový je nový singl zpěvačky Pam Rabbit s názvem telenovela. „Je to o gaslightu a o tom,...
Marie Rottrová nazpívala ústřední píseň k seriálu Polabí
FTV Prima, Dramedy Productions a Universal Music představují ústřední píseň k novému seriálu Polabí. Nese název...
Matt Elliott se na konci července vrátí do Prahy
Melancholický folk Matta Elliotta otevírá temná zákoutí lidské duše. Bristolský písničkář a kytarista...
» zobrazit více...
RECENZE
» Tomadachi je album o přátelích, o lásce,...
» Nové album Bratrů láká ke snění i tanci
» Metallica srdnatě vzpomíná na 72 sezón
» Carminho a její album Portuguesa: neskutečné...
» Kapela Bad Karma Boy láká posluchače do tajemných...
» A(b)rakadabra znamená stále špičkovou...
» zobrazit více...
Nezapomenutelný zážitek s japonským metalem
Letos jsem si řekla, že zkusím poznat nějaký ten metal. A proč nezačít hned...
Už jsme doma oslaví čtyřicáté narozeniny ve velkém stylu a s hvězdnými hosty
Od července 1985, kdy odehrála svůj první koncert v Praze na parníku Vltava,...
Manětín nezklamal, v novém termínu se multižánrový festival ukázal ve velice dobrém světle
V nádherném prostředí u zámeckých zahrad se v sobotu 21.6.2025...
Tomodachi/Deluxe Edition
» MiraiČtvrté studiové album Tomodachi skupiny Mirai vyšlo sice už loni...
WiFič VEN! propojuje hudbu, nový cirkus, tanec, výstavy nebo rozhovory
WiFič VEN!, osmý ročník venkovního setkání se blíží. A s ním i proměna...
Messa: Na festival Brutal Assault jezdím od 16 let
Na festivalu Brutal Assault jsem si před koncertem popovídal s italskou doom metalovou...
Hodnocení z Neptunu a predikce 31. ročníku Rock For People
foto: Alice S. Jako by to bylo včera, když jsme kupovali první vlnu vstupenek...
Klip k písni Black Mlíko je osobní zpovědí Terezy Kerndlové
Tereza Kerndlová připravila videoklip k další písni ze svého alba...
Na festival Mezi ploty se mohou těšit Kristýna a Eva
Po těžkých covidových letech se festival Mezi ploty vrací ve velkém...
Písničkář RODAN se rozhodl poprvé otevřít svá témata v rodném jazyce
Telentovaný písničkář RODAN vydává nové EP s názvem Volám...
Víme, jak je těžké pro mladé ale zatím neznámé kapely prorazit do médií a tím získat nové fanoušky.
» Podporujeme nadějné kapely
» Zadání profilu interpreta
Chcete dostávat do vaší emailové schránky aktuální informace ze světa hudby? Přihlašte se k odběru newsletteru. Odběr můžete kdykoliv zrušit.