Katarzia dokazuje, že i debut může být vyzrálý

Nejsem první, kdo pětadvacetiletou písničkářku Katarínu Kubošiovou, vystupující jako Katarzia, označí za velký objev slovenské hudební scény. Přesto to musím udělat, neboť její debutové album Generácia Y mě fakt dostalo. Umí dojmout, pobavit, donutit k zamyšlení, vzbudit emoce i potěšit.    



Generácia Y je autorským albem, Katarzia si všech patnáct písniček napsala sama. Svým hlasem a akustickou kytarou utáhne celou desku, klavír a flétna slouží spíše jako střídmě používané koření. Víc nepotřebuje a přesto dosahuje uhrančivé, magické, až elektrizující atmosféry, díky níž si posluchače omotá kolem prstu.    

Křehké i silné šansony

Hudebně písničkářka staví na folku s prvky rapu. Její písně nemají daleko k procítěným, výrazově silným šansonům, v nichž se spojuje křehkost se silnou výpovědí, intimní pocity s obecnými přesahy, navíc často střídá nálady, které jsou vždy věrohodné. Když k tomu přidáme Katčin osobitý zpěv a hru na kytaru, pak se jedná o skutečné hudební i textové lahůdky.    

Některé písničky patří k jemnějšímu folku (Dunaj, Paranoje, Mozgové sféry), i když ani v nich nechybějí dramatičtější momenty. Živější, otevřenější folk přináší Toto čo je nebo Infantilný punk, temperamentem překypují rytmicky výrazné Tancuj tancuj či Čokoládky, silnou baladu o rozchodu představuje na klavíru vystavěná Zbohom láska.    



A pak tu máme sugestivní, prožité, absolutně uvěřitelné šansony. O tíži samoty (Knock Drop), laciných lidech (Z vágneho jasné), o složitém vztahu maminky a dcery (Mama). Osobní zpověď Toto čo je („Som náladová, výbušná, impulzívna, tichá") i charakteristiku Generácie Y („V anonymných veľkomestách hrozne ľahko sa nám klame .... Pritom nás to mrzí, že sme si takí cudzí").    

Texty o úzkostech, radostech, pochybnostech

Emotivní hudbě přesně odpovídají i intimní, vnitřně svobodné texty. Katarzia v nich klade znepokojivé otázky, na které se jen těžko hledají odpovědi. Dělá to však naprosto srozumitelným jazykem. Invenčně vyjadřuje své pocity, stavy, prožitky, zpívá o vlastních úzkostech, radostech, pochybnostech i zápasech. A navíc disponuje mimořádným talentem zachytit ve zkratce, několika slovy či obraty, to podstatné v lidském životě.     



Nepřeslechnutelná a nepřehlédnutelná Katarína Kubošiová dokáže svým hlasem, který působí sugestivně a přitom zní velice přirozeně, zpívat o důležitých věcech. A tím nenásilně nutí posluchače k zamyšlení. Přitom tak činí prostřednictvím zábavných, melodicky přitažlivých a nápaditých písniček. To umí málokdo. Prostě talent jako hrom a už nyní jsem moc zvědavý na její další desku.