Jemná krása normálních písniček Ondřeje Fencla a Hromosvodu

Když si tak člověk pročítá žebříčky nejprodávanějších desek či nejhranějších skladeb, může ho napadnout, že normální písničky se už snad ani nepíšou. Naštěstí tomu tak není, stále jsou kapely, které se věnují v dobrém slova smyslu normálním, příjemným, melodickým, vkusným písničkám. Patří k nim skupina Ondřej Fencl a Hromosvod, ta právě vydává nové album Na kraji nebe.

Své jméno k názvu Hromosvod připojil Fencl proto, že nejen skupina změnila sestavu a on je jejím dlouholetým kapelníkem, ale také, s jedinou výjimkou, výhradním autorem všech deseti skladeb. Skladeb pestrých, melodických, jemně melancholických s pocitovými, náladotvornými texty. Skladeb zdánlivě obyčejných, které však při každém dalším poslechu rozkvétají a ukazují svoji jemnou krásu.

Úvodní písničku Andělé otevírá kytara, k níž se postupně přidávají další nástroje a příjemný, nevtíravý Ondřejův zpěv. Jemná, pozitivní skladba s energičtějším, vygradovaným refrénem a nápaditými aranžemi včetně funkčního zapojení houslí. Zpěvná, roztančená countryovka – to je Na kraji nebe. Na country velice pestrá píseň, v níž se střídá rytmus i nálada a také Fenclův zpěv s recitací. Naprosto přirozené. Přesnou charakteristiku minulého století přináší lehce melancholická Tady a teď. „Stýská se mi po minulým století, jak jsme žili věty místo souvětí, jak nám bylo jedno, kudy letí čas, jak se všechno špatný dělo mimo nás". Jak trefné.

Jaru v plenkách dominují klávesy a píseň navíc zdobí nápaditá práce s gradací, text, přesně a věrně zachycující začínající jaro, a báječná instrumentální pasáž, která ukazuje, že muzikanti hrají nejen technicky dokonale, ale i s obrovskou chutí. Poslouchat Ondřeje, Vojtěcha Jindru, Hanu Vyšínskou, Jaryna Janka a Tomáše Marka je radost. K vrcholům nahrávky patří syrovější, naléhavá Vrať se mi. Nesmírně silná, smutná píseň o ztrátě milovaného člověka chytne za srdce. V kontrastu s tím působí lehká, vzdušná, jemně rocková písnička Obláje.

Pravý hutný rock nastupuje se skvěle šlapající skladbou Málokdo zjistí, kterou zjemňují housle a zdobí text plný krásných obrazů („Rezavá zima krvácí z nosu"). Náladu nastupujícího podzimu zachycuje Přišel čas, křehká, postupně rozkvétající píseň, pohybující se od folku k rocku. Pseudolidový začátek, za který by se nemusel stydět ani Čechomor, otevírá skladbu Urpín. Poté se však přesune do rockových oblastí, má spád, drive a báječnou hostující zpěvačku Zuzanu Mikulcovou, jejíž civilní projev se k tomu Ondřejovu náramně hodí.

O závěr se pak postará jemnější, posmutnělá skladba Chleba. Vztahová píseň se silnou vnitřní energií, v níž se ani muzikanti ještě nechtějí loučit. Hrají pozvolna, nikam nespěchají, i když levou zadní zvládnou i vyhrocenější pasáže.

Na kraji nebe přináší důkaz, že stále vznikají normální písničky, které, pokud jsou vstřícné, milé a příjemné, mohou oslovit posluchače různých generací. A Ondřej Fencl dokáže podobné skladby psát a Hromosvod hrát. Nikdy nebudou vévodit hitparádám (rád bych se samozřejmě mýlil), ale dokazují, že svět se ještě úplně nezbláznil.