Jedenáctý ročník festivalu Prasofest se vydařil

V pátek a sobotu 19. a 20. července se pod zříceninou hradu Vlčtejn v Plzeňském kraji konal už jedenáctý ročník malého multižánrového festivalu. Krásné prostředí pod hradem, prostor před podiem chráněný stromy a velké travnaté louky okolo, kde byla možnost parkovat a stanovat zdarma, dělaly z festivalu opravdu příjemnou možnost, jak strávit parný červencový víkend.

Letos byl festival poprvé dvoudenní, kdy se v pátek večer startovalo zvolna a na programu byly jen tři kapely, Zvlášňý škola, Staré Pušky a S.A.S.

Začátek byl plánovaný na devátou večerní a program otevřela Zvlášný škola. Už od začátku bylo před podiem hodně fanoušků, kteří si kapelu užívali a zpívali s nimi, ten prostor je tam opravdu malý a byl poměrně brzy zaplněný. Velmi rychle se lidi dostali do varu, což nebývá úplně zvykem na začátku první kapely festivalu.

Na druhou kapelu Staré pušky už byl zaplněný nejen parket před podiem, ale i okolní prostranství a lavice. I když Prasofest patří mezi menší festivaly organizované prakticky jen jednou osobou, panem Kamilem Svobodou, tak mě opravdu mile překvapila hojná účast bavících se lidí a celkem všeobecně panující pozitivní nálada všude kolem. Dobře pořešené zázemí, dostatek toiek i stánků, lidové ceny, to vše lidé ocenili.

V sobotu, druhý den festivalu, v půl dvanácté zahájila program slánská kapela Totální Nasazení. Všichni fanoušci po včerejšku vypadající svěže okamžitě zaplnili malý prostor před podiem, spousta z nic měla na sobě kapelní trička a zpívali s kapelou jejich největší hity, Balkánská nebo Činčila, zpěvák Svaťa bavil publikum a vypadalo to na podařený punkový dýchánek.

Druhou v pořadí byla brněnská kapela Poletíme? která se svou ne úplně typickou skladbou hudebních nástrojů do lineupu skvěle zapadla.

Další na řadě a podle mě nejvýraznější ikonou sobotního dne byli Cocotte Minute. Ti jsou asi zvyklí spíše na větší podia, větší kluby, fanoušci byli v ohrazeném prostoru před podiem hodně natěsnaní. Proběhly všechny známé písně včetně novinek Černý šaty a předělávky Milujem se čím dál víc. Také všechny klasické zábavné vsuvky třeba se svítícím kabelem od mikrofonu a „tanečky" na pokyny zpěváka Martina Zellera, který byl jako vždy svým způsobem vtipně arogantní, nebo arogantně vtipný, což se prostě od něj čeká. Mnohé nejspíš zaskočil šedým plnovousem, ale už jsme u něj viděli ledacos.

Punk-rockové The Fialky měli po nich trochu těžší pozici zaujmout a zas rozparádit publikum. Ale opřeli se do toho pořádně od začátku, tlačili do nich pořádný řev, punk, došlo i na dýmovnice, takže myslím, že se povedlo a publikum bylo neustále udržované ve varu.

Opavská skupina Baby Secondhand s výraznou zpěvačkou hrající kabaret-punk nastoupila hned po nich a u fanoušků došlo k jistému zklidnění, vystoupení bylo zajímavé, ale prostě tomu chyběl ten pořádný drajv… Laťka byla příliš vysoko. Naopak legendární S.P.S. to rozbalili ve velkém stylu, jak je jejich zvykem, známé písničky, chytlavé texty, výborná komunikace s publikem, klasické hity jako Ruská, Máma, Černá ruka, ty nesmí chybět, a nakonec Adios, bez toho by to nebyli S.P.S.

Po nich trochu stylově odlišní V3SKA, kdy by se mohlo zdát, že mezi SKA a punkem je velký rozdíl, ale jejich rychlý svižný projev a výrazný hlas zpěváka Karla „Uwe" Hlaváčka ukázal, že Ska a Punk mají k sobě velmi blízko a tak do lineupu skvěle zapadli.

Dalším vystupujícím protagonistou a pravděpodobně zamýšlená hvězda večera byl bývalý zpěvák kapely Dymytry - Protheus a jeho kapela. Jeho rockovější projev se úplně pocitově nehodil do punkového ladění dne a diváci ho zpočátku přijali poněkud rozpačitě. Fanynky v předních řadách sice oceňovaly jeho snahu, ale už se bohužel nepodařilo dosáhnout takové odezvy, takové akce, takového kotle jako u předchozích kapel. Možná na to mohla mít vliv i únava z horka, které celý den panovalo. Ale show byla pěkně nazvučená, nasvícená, Protheus se snažil komunikovat a podal solidní výkon.

Na poslední kapelu Zputnik už jsme bohužel nezůstávali, ale ti vystoupí i např. v srpnu na slánském festivalu Valník a to v dřívější denní hodinu, takže si je užijeme tam.

Celkové shrnutí Prasofestu. Všeho bylo dostatek, i užitkové vody na zchlazení, což mnozí v tom vedru ocenili. Dostatek stinných míst a volných okolních travnatých ploch. Mě osobně mrzelo, že zřícenina nebyla přístupná, pravděpodobně z bezpečnostních důvodů. Jinak oceňuji volbu kapel, které na sebe pěkně navazovaly, dostatek odpadkových košů, samozřejmě létající kelímky k punku patří, ale brodit se hromadou odpadků asi nechce žádný hudební nadšenec. Festival se podle mého povedl a fanoušci byli spokojení, dost z nich pravděpodobně jezdí opakovaně. Prasofest ale určitě mohu doporučit i těm, kteří tam nikdy nebyli, a mají rádi spojení tvrdší hudby a krásné přírodní scenerie.