Italský jazzový kov se třpytil v Brně

Brněnský klub Kabinet Múz má i přes rostoucí venkovní teploty stále velmi zajímavý a pestrý program. Jedním z vrcholů květnové soupisky byl koncert italské trojice Ottone Pesante, kteří si to do Brna namířili už potřetí. Společnost jim dělala tuzemská parta Anurrn.

Ti vznikli před třemi lety, tedy v roce, kdy Ottone Pesante navštívili moravskou metropoli poprvé. Čtveřice si hoví v ambientní hudbě, která osciluje mezi drone, noisem a death metalem. V střídmě zaplněném klubu velmi rychle navodili atmosféru plnou úzkosti a vnitřní tísně. Zpěvák Jiří Gewinner nehybně stál ve středu pódia, zatímco od jeho kolegů zněl doom načichlý sludgem či nervózní elektronika od DJ pultu Lukáše Zavadila. Příliš pohybu nešlo vyvinout ani při jeho death metalových vokálních partech, které útočily na ušní bubínky přihlížejích. Nejsem si úplně jistý, zda to byla vhodná volba před italskou trojicí a zda jejich koncert v roli supportu neudělal úplný opak toho, co bylo původním záměrem.

Italové Ottone Pesante to u nás mají rádi. Po koncertech doma a v Německu vystupují nejvíce právě u nás, a nutno dodat, že jsou na turné velmi často. Bezesporu nejzásadnějších tuzemským koncertem bylo jejich představení na festivalu Brutal Assault v roce 2022, kde jsem na ně tehdy narazil. Od té doby vydali čtvrtou desku „Scrolls of War", a právě z ní v Brně hráli největší porci skladeb. Mezi ty živější skladby patřily „Teruwah" nebo „Slaughter of the Slains", naopak mrazivý a melancholický závěr obstarala desetiminutová píseň „Men Kill, Children Die". Jedním z mála momentů, kdy byly z pódia slyšet hlasy, bylo představení skladby „Battle of Qadesh", na které působí zpěvačka Lili Refrain. Ta v Brně chyběla, ale její hlas jsme slyšeli z nahrávky. Trochu jsem doufal, že dojde i na singl „Tentacles", který nazpívala Sara Bianchin z kapely Messa, ale jedná se přeci jen o pomalejší song, a k živému hraní tedy méně vhodný.

Francesco Bucci se svým trombónem opět předváděl psí kusy, ale hlavně zdánlivě nevyčerpatelný obsah plic. Zdatně mu sekundoval trumpetista Paolo Raineri, který se místy ukazoval i jako kvalitní metalový zpěvák. Všechno pak zběsilými tempy poháněl bubeník Beppe Mondini, který zůstával trochu v pozadí, ale kapele dodává ten zajímavý metalový nádech. Jejich jazz metalová show gradovala se staršímy hity jako „The Fifth Trumpet" z desky „Apocalips" nebo patrně nejznámějšími tóny písně „Coiling of the Tubas" z třetího alba „DoomooD". Ottone Pesante zkrátka žijí v jiném světě a svou avantgardní show dokáží propojit několik stylů způsobem, který zaujme kdejakého hudebního fanouška. Krátce poté, co čeští hokejisté sportovním fanouškům připravili pořádné drama, Italové v Kabinetu Múz rozdávali jen radost.

Úvodní fotografie pochází z oficiálních stránek klubu Kabinet Múz.