Imodium táhnou za jeden provaz, v kapele se nehádají

Broumovská kapela Imodium vydá 25. října své čtvrté studiové album nazvané stejně jako pilotní singl – Valerie. V listopadu vyráží čtveřice rockerů na turné a novou desku pokřtí hned na několika místech. Hudební knihovna přináší rozhovor s frontmanem kapely Thomem a baskytaristou Ronoonem.

HK: Za váš zatím nejzdařilejší počin je považována druhá řadová deska Stigmata. Kvůli albu Valerie jste omezili hraní. Má tato deska ambice překonat Stigmata? V čem byste řekli, že se nejvíce odrazil čas, který jste přípravě věnovali?

Thom: „Důvodem, proč to všechno tak dlouho trvalo, proč jsme omezili hraní, bylo to, že jsme to chtěli udělat zas trochu jinak. Fanoušek, který zná historii kapely, diskografii, to zaregistruje jasně. Myslím, že třeba podvědomě bude cejtit, že je tam spousta detailních momentů, který ty předchozí písničky neměly. Byl dáván důraz na aranže. Jiná bude deska z hlediska zvukovejch a aranžerskejch věcí. A k tomu, jestli tahle deska trumfne Stigmata. Za prvý, nikdo do toho nejde s tím, aby nějaká deska trumfovala jinou a za druhý, to stejně odhalej ty lidi, který si ji poslechnou."

HK: A považujete vůbec vy osobně Stigmata za přelomové album?

Thom: „Myslím, že Stigmata nejsou ničím zásadnější oproti jinejm deskám. Proč to album pro spoustu lidí zůstalo na pomyslnym vrcholu, bylo díky načasování. Musím říct, že fanoušci s náma vyrůstaj. Když nám bylo šestnáct, těm lidem bylo stejně. Napsal jsem písničky o věcech, o kterejch jsem věděl, že je prožívaj i posluchači kapely. Věděl jsem, že jsou stejně starý. Neříkám, že fanoušci nepřibejvaj, ale pořád si udržujeme ,ty věrné´, ty kteří mají stejnou věkovou linii. A právě Stigmata obsahovaly písničky o tématech, který v tý době probíhaly. Kdyby to album vzniklo o tři roky dřív nebo pozdějc, třeba by to vůbec neskončilo tak, že by lidi říkali: ,Stigmata jsou nejvíc, co jste udělali.´ Třeba tam opravdu jsou diametrálně lepší nebo silnější písničky. Nemůžu to posoudit, ale myslím, že hlavní roli v úspěšnosti Stigmat hrálo právě správný načasování. A abych se teda vrátil k původní otázce. Neřekli jsme si: ,Hele, musí to bejt lepší než Stigmata´. Je logický, že chceš, aby každá deska, kterou jdeš dělat, byla nejlepší. My se chceme s každou deskou posunout. Ale týká se to zvuku, aranží, produkce. Na minulý desce producent nebyl. Tohle je to, o co nám šlo, co jsme chtěli udělat jinak."

HK: Zmínil jsi produkci. Spolupracujete s Martinem Volákem, na nové desce se podílel Martin Linhart, velmi přátelské vztahy udržujete s Jaroslavem Špulákem. Podle čeho si vybíráte spolupracovníky? Nebo si vybírají oni vás? Máte štěstí na lidi?

Thom: „Platí, myslím, obojí. Vyjma Jardy Špuláka, kterej je s náma od absolutního začátku. To považujeme za velký štěstí, že kdysi z toho samýho malýho městečka, kde jsme kapelu zakládali, pocházel i někdo jako Jarda Špulák. V tý době nám bylo třináct, čtrnáct, dělali jsme blbosti, ale on s náma začal třepat ve smyslu, ,nevykašlete se na to, makejte mnohem víc´. Zároveň to bylo pojítko s okolním světem. Nepotkat Jardu, možná bysme se tady dneska ani spolu nebavili. 

Ale to jsme dost odbočili. Když chceme s někým spolupracovat, nějakou dobu ho sledujeme. Pak si řekneme, že od tohohle člověka nás ty věci bavěj, i když vůbec nevíme, jakej je. Konkrétně Martymu (Martin Linhart, pozn.red.) jsem napsal: ,Chceme s Tebou udělat klip.´ V podstatě jsem mu to oznámil, protože jsem byl přesvědčenej o tom, že s ním klip udělat chceme. To, že to pak do sebe zacvakne úplně maximálně i na tý přátelský rovině, že se z nás stanou kámoši, který si denně píšou, choděj spolu na drink, to je úplně to nejlepší, co se může stát. Není to jen ten deal, kterej skončí. V tomhle máme štěstí. 

Kdykoliv jsme někoho oslovili, tak už s náma zůstal. Minimálně na přátelský rovině, což je bomba. Jasně, že pořád spolupracujeme s novejma lidma. Střídáme je, ale na tom konci vždycky zbyde to přátelství. Není moc lidí, se kterejma bysme si oddělali práci a už se nikdy neviděli. Možná jsme tak strašně fajn kluci, že s náma pak všichni chtěj kamarádit (smích). Docela by mě zajímalo, jestli to má takhle každá kapela."

HK: Thome, mám pocit, že ty jsi hlavním iniciátorem všech nápadů. Jak probíhá spolupráce uvnitř kapely? Hádáte se? Máš jako frontman třeba právo veta?

Thom: „To, že já jsem většinou ten, kterej si vždycky navymejšlí různý kraviny, to je fakt. Spíš je to u nás tak, že když přijdu s něčím a je to i nějaký šílenství, třeba po technický stránce, tak každej okamžitě začne přemejšlet, jak to udělat."

Ronoon: „Jo. Přemejšlíme, jak to zrealizovat nebo jak to udělat jinak, jak to vylepšit."

Thom: „Jasně, že jsou i vyhrocený situace, kdy je tam moment, kdy ve zkušebně zaznělo:,Nechci slyšet, proč to nejde, ale jak to půjde.´ Všechny věci nakonec realizuje Jirka, náš tour manažer. Já si vymyslím kravinu, všechno se to ukove a pak to jde na toho chudáka Jirku, kterej to celý zařídí. Myslím si, že to funguje. Bez hádek je to stopro."

HK: Jakým způsobem tvoříte? Aranže připravujete dohromady? Vznikají první texty a teprve potom hudba?

Thom: „U nás to je přesně obráceně. Začíná se muzikou. Jamuje se, od každýho se nosej jednotlivý nápady, dává se to dohromady. Většinou je to tak, že písnička je hotová a je tam jen nahulákaná nějaká svahilština, je vytvořená základní zpěvová linka. Nevzpomínám si, že by se zhudebňoval text. David Koller tvrdí, že nejideálnější je, když to jde ruku v ruce. Když sedíš třeba s kytarou, máš u sebe bloček a tvoříš to dohromady. Ale to musí být nějakej velkej borec, někdo jako třeba David Koller. Já si to nedovedu představit, takhle synchronně."

HK: Hrajete raději v klubech nebo na velkých pódiích? Jezdíte i bytová turné…

Thom: „Máme rádi veškerou škálu." (smích) Ne kvůli velkejm pódiím, ale nejvíc mě bavěj fesťáky. Kluby jsou spojený s roční dobou. A mě nejvíc nebavěj tyhle období. Nesnášim podzim, votravuje mě zima a jaro je takový jako, že pojď už léto. Mám to s tím spojený, ponurej podzim, teď vlezeš do toho klubu. Co si budeme povídat, tady v republice nemáme moc pěknejch klubů. Na fesťáku se může člověk rozeběhnout a utýct někam za pódium na louku. Pro mě osobně jsou vždycky nejvíc fesťáky, vždycky se na ně těším. Už se klepu, ať zase jsou."

Ronoon:Mám to podobně, ale kluby mě taky hrozně bavěj. Třeba Palác Akropolis. Ale léto je léto, přesně jak říká Thom."

Thom: „Zas na druhou stranu v klubech vznikaj naprosto geniální atmosféry, který se na festivalech těžko vytvářej. Co do atmoféry, zas vedou právě ty kluby."

HK: Podle čeho jste vybírali zastávky své tour? Jsou to města, kde jste hráli a chcete se tam vrátit?

Ronoon: „Jsou to osvědčený místa."

Thom: „Nechtěli jsme riskovat žádný neověřený místa, města. Teď to bylo docela náročný s tou deskou, celý to nahrávání, kdy jsme snažili do toho jít hloubš. Chceme, aby i to turné bylo jiný - po organizační, technický stránce, aby všechno klaplo. Proto jsme zabookovali místa, který všechny do jednoho známe. Známe lidi, který to tam provozujou. Ale samozřejmě jsou i zásadní místa, který nelze vynechat, když se jede turné s novou deskou. Nemůžou chybět města jako Praha, Brno, Plzeň, Hradec."

HK: Jak budou koncerty v rámci turné vypadat, v čem budou speciální? S sebou si povezete scénu. Můžete prozradit více detailů?

Thom: „Nechceme dělat standardní klubovej koncert: Přijedeš – vybalíš – nazvučíš – pivo - přijdou lidi - odehraje se koncert – pivo – fotka - podpis. Celý se to uděje za dvě a půl hodiny a myslím, že to úplně nemůže bavit ani ty lidi. Teď se snažíme na každý to místo postavit nějakej program. Tam, kde se křtí, chceme hosty. Nebude se řešit jen Praha. Týká se to i scény. Poprvý si vezeme svoje světla, kompletní background. Chceme i autogramiády. Vnímám to tak, že třeba lidi chtěj kolikrát podpis, ale neosmělej se přijít. Není to nic novýho pod sluncem, ale pro naši kapelu jo. Nikdy jsme takhle nepracovali. Proto jsme ve velkym očekávání. Třeba to celý turné bude úplně zkrachovalý a bude to jednoměsíční tryzna. Stát se to může."

HK: Na české hudební scéně už působíte poměrně dlouho. Jak ji hodnotíte z hlediska možnosti prosadit se a také z hlediska financování?

Thom: „Co se týká financí, tak mi to přijde horší a horší. Kdybych měl teď zakládat kapelu a věděl to, co vím, tak ji nezakládám. To bych radši chodil na ryby. Je to taková šílená, zvrácená doba pro ty mladý kapely. Ale zas si nemyslím, že by měl bejt prostor k nějakýmu fňukání. Cesty vždycky někam vedou. Myslím, že furt to jde. Všechno může bejt. Základ jsou dobrý písničky. Určitě nerazím teorii, že co je dobrý, se prosadí samo. Na to je ta doba tak úchylná, že to nejde. Je potřeba k tomu pár věcí kolem. A ty věci nejsou nereálný!"

HK: Hudbou se neživíte. Co děláte? Jediné, co vím, že Thom pracuje v rádiu.

Ronoon: „Já jsem si založil nahrávací studio. Zatím teda nevydělává. Snažíme se pomáhat právě mladejm kapelám. Proto máme docela low ceny. Mám ho rok, uvidíme, co z toho bude. Před tím jsem byl normálně zaměstnanej."

Thom: „Dana máme v Hradci v reklamce a Kárl zůstává v Broumově, kde spoluvede soukromou firmu. Správcujou třeba broumovskou nemocnici, tam je to zas přes techniku. Takže všichni normálně práce. Na business ta kapela není."

GALERIE
Z natáčení videoklipu k písni Valerie.
Z natáčení videoklipu k písni Valerie.

Související obsah:

» Imodium brzy představí svoji Valerii   (Karel Souček, 30. 09. 2013)
» Sodoma Gomora, Checkpoint, Imodium aneb objevte zajímavé kapely Votvíráku   (Joe Stramr, 13. 06. 2013)
» Harlej si na Votvíráku pomohl ohňostrojem, UDG se upodepisovali   (Joe Stramr, 15. 06. 2013)
» Kapely razí na dovolenou, UDG s novým klipem na další šňůru   (Karel Souček, 13. 09. 2013)
» Tak vás tu máme 2013 aneb Nikagda nězabuděm potřetí   (Jan Vavřík, 15. 10. 2013)


ZADEJTE KOMENTÁŘ



HUDEBNÍ ZPRÁVY
Country folk ovládl stage; Sons of the East znovu v Praze
15.06.

Country folk ovládl stage; Sons of the East znovu v Praze

Australská indie folk country kapela Sons of the East znovu zavítala do Prahy, kde pro své fanoušky vystoupila ve středu...


Otce Jana Bendiga si v novém klipu zahrál Zdeněk Godla
14.06.

Otce Jana Bendiga si v novém klipu zahrál Zdeněk Godla

Jen pár týdnů po vydání úspěšného songu TU TU TU přichází zpěvák Jan Bendig s další novinkou. Ve skladbě...


Ewa Farna představila nový videoklip překvapivě na Rock for People
14.06.

Ewa Farna představila nový videoklip překvapivě na Rock for People

Necelých 24 hodin od zveřejnění nového songu Vlny, který vznikl jako titulní píseň ke stejnojmennému filmu Jiřího...


Keltové z Bostonu nám zahráli punk
14.06.

Keltové z Bostonu nám zahráli punk

Pražskou Lucernou zněl divoký zvuk keltského punku od bandy z Bostonu. Minulý víkend jste mohli být součástí...


Kafka Band novým singlem připomíná 100 let od úmrtí Franze Kafky
13.06.

Kafka Band novým singlem připomíná 100 let od úmrtí Franze Kafky

Křehká, jemná, melancholická. Taková je píseň Die Bäume – Stromy, která, stejně jako všechny předešlé...


» zobrazit více...


RECENZE
PRÁVĚ VYŠLO
Je všechno dobrý? Je to složitější.
13.06.

Je všechno dobrý? Je to složitější.

» Kieslowski Marie

Sólové debutové album "Je všechno dobrý?” v digitální podobě...

PODPORUJEME NADĚJNÉ KAPELY



Víme, jak je těžké pro mladé ale zatím neznámé kapely prorazit do médií a tím získat nové fanoušky.


» Podporujeme nadějné kapely

» Zadání profilu interpreta

Hudební knihovna - NEWSLETTER

Chcete dostávat do vaší emailové schránky aktuální informace ze světa hudby? Přihlašte se k odběru newsletteru. Odběr můžete kdykoliv zrušit.

Přihlásit k odběru newsletteru