Festival Věčná naděje a Terne Čhave uvedou hudbu tzv. zapomenutého holocaustu

Karel Souček, 13. 03. 2023

Za 2. světové války bývala v koncentračních táborech uváděna a hrána nejen tvorba židovských autorů. Festival Věčná naděje v letošním roce upozorňuje také na tzv. "zapomenutý holocaust”, tedy pronásledování a likvidaci Romů. Přímo pro Věčnou naději vzniklo ve spolupráci se skupinou Terne Čhave pásmo písní, které v koncentračních táborech vznikly nebo s romským holocaustem souvisejí. Výjimečný koncert proběhne 21. března v pražském Vzletu.

Romský holocaust je označován termínem porajmos, doslovně "zničení”. Jen na českém území existovalo několik sběrných, pracovních a koncentračních táborů pro Romy, ať už nejznámější Lety, nebo tábor v Hodoníně u Kunštátu, na Liberecku, další v Praze - Ruzyni, Brně, Pardubicích, Olšovci. Ačkoliv romská hudba nepochybně v táborech zněla, nebyla zaznamenána jinak než ve vzpomínkách pamětníků, píseň nahrazovala psanou historii. Jsou dokumentovány vzpomínky na písně s houslemi, romské táborové kapely či nucené zapojení do kabaretních výstupů.

"Dlouho nám trvalo, než jsme téma uchopili a doslova vydýchali. Ty písně jsou neskutečně živé a silné, emoce pracovaly a pracují na každé zkoušce. Některé skladby jsme kompletně ztvárnili z dochovaných materiálů, jindy jsme doplnili vlastní melodii nebo text," říká frontman Terne Čhave Gejza Bendig s tím, že skupinu posílí přímo pro tento projekt skvělí královéhradečtí hudebníci Soňa a Ondrej Horváthovi. Uvedeny budou během večera i písně z kapelního repertoáru.

Terne Čhave představují na české i evropské hudební scéně jedinečný fenomén. Jsou jednou z nejdéle fungujících a nejúspěšnějších českých romských kapel. Kromě vystupování na tuzemských - i těch největších - festivalových pódiích, projeli také velkou část Evropy, od Polska, Slovenska a Maďarska přes Itálii, Španělsko, Francii, Benelux, Německo až po Anglii a Skotsko. Již od svých počátků, které sahají do 80. let, se drží svých romských kořenů, nespokojují se však s nekonečnými variacemi na klasický romský folklór, ale vydávají se na svébytnou cestu do různých hudebních oblastí. Jejich vývoj tak směřoval od folku přes world music až po funk a rock.

Foto: Dušan Svíba