Elán si nadělil k padesátinám vyprodanou O2 arenu

Kompozici a dramaturgii celé show vystavěla kapela chronologicky. Počínaje přelomovým rokem 1968, pojícím se s jejím zrozením, pokračující přes turbulentní rok 1989, letoškem konče. Tempo to bylo poctivé od začátku až do konce. Dynamiku, šmrnc a grády nelze Elánu upřít. Občasné intonační nepřesnosti publikum Jožovi velkoryse prominulo, zejména s ohledem na to, jak fatální dopad mohla mít jeho tragická nehoda v roce 1999. Za těchto okolností je to návrat na hudební scénu přímo zázračný.

Monumentální koncept podtrhla i řada doprovodných hudebníků. Vaša Patejdla, mága kláves a syntezátorů, Jána Baláže, stálici kytarových aranží a frontmana, coby ikonu kapely, Joža Ráže, podpořili další hudebníci a vokalistky. Příjemným zpestřením, chvílemi však malinko kýčovitým, byly velkoplošné barevné projekce s ohňostrojem z konfet v závěru. Mnohé zaujaly svým humorným laděním - třeba u Smrtky na pražskom orloji. Nechyběly ani průvodní komentáře, mapující v záznamu klíčové okamžiky působení Elánu, včetně vzpomínky na vystoupení v Carnegie hall. 

Zkraje koncertu zazněly hitovky Vymyslená, Zaľúbil sa chlapec či Kaskadér i novější skladby jako třeba Tretie oko. Důvěryhodně působil také Zvláštny smútok víťazov v podání Vaša Patejdla. Publikum tančilo, zpívalo a skandovalo se svými oblíbenci po celou dobu. Atmosféra to byla živelná. Hudební extázi si užívali i protagonisté. Nechyběla purplovská Čo je? Čo je? Čo chceš?, Tuláci v podchodoch či Stužková, Tanečnice z Lúčnice, Kočka i balada Voda čo ma drží nad vodou a Kráľovna bielych tenisiek. Fanoušci se dočkali také přídavků v podobě skladeb Nie sme zlí, Superuvoľněný či Čaba neblázni. V pražské O2 areně to, s výjimkou jemnějších pomalejších balad, burácelo pořádně nadupanými pop rockovými decibely.

Byla to více než důstojná rozlučka, megalomanská poctivá jízda. Právem lze říct, že Elán je legenda, na kterou se nezapomíná. Mnohé příznivce by zajisté potěšilo, kdyby Jožo své rozhodnutí odejít z kapely přehodnotil a prosincový pražský koncert tak nebyl tím posledním.