Desetitisíce příznivců Iron Maiden se sešlo, aby společně oslavili návrat velkých koncertů

Do Prahy 20. června na koncert formace Iron Maiden přicestovali fanoušci z různých koutů světa. Byla to bezesporu jedna z největších koncertních událostí v oblasti tvrdé muziky za letošní rok u nás. Doprava v Praze byla díky tomu trošku víc vytížená než obvykle. MHD doslova praskala ve švech stejně tak jako Sinobod Stadium (Eden) ve Vršovicích. Tu a tam se objevil fanoušek, který si myslel, že si lístek na koncert ještě dokoupí, ale ta možnost tady už nebyla, protože koncert byl zcela vyprodán. Kolem dokola bylo tisíce lidiček, kteří se těšili, až se konečně dočkají a užijí si svůj vysněný koncert, který se uskutečnil po dvou letech odkladů. Vstup byl umožněn již od 16 hodiny. Toho využili hlavně ti, kteří si chtěli zajistit to svoje místečko přímo pod pódiem.

Jako první vystoupila před 17. hodinou německá gothic-metalová kapela Lord Of The Lost s úvodní skladbou Drag Me To Hell z alba Empyrean. Na internetu jsem u skladby The Heartbeat Of The Devil našla komentář „ Je tady něco z Depeche Mode, ty osmdesátkové vibrace jsou potěšení pro mé uši. Skvělá kapela, úžasní muzikanti!" V recenzích se popisuje, že koncerty Lord Of The Lost jsou vždy více než jen koncerty. Jelikož jsem tuhle partu muzikantů nijak moc neznala tak jsem si před koncertem naposlouchala nejen pár songů z poslední alba Judas a musím říct, že mě kapela hodně zaujala právě tou zajímavou směsí stylů. Rozhodně vím, že si jejich poslední album zase někdy ráda poslechnu. Zkrátka pro někoho parádní zážitek, pro někoho dalšího nic moc objevného.

Po půl sedmé fanoušci mohli přivítat další kapelu a to australskou hardrockovou formaci Airbourne která to na pódium od samého začátku pěkně rozparádila. Servírovala fanouškům pořádnou dávku živelného hardrocku podobně, jako to umí na pódiu rozbalit kapela AC/DC, která v začátcích ovlivnila styl právě i kapele Airbourne. Musím uznat, že to bylo opravdu hodně znát. Zpěvák měl od samého začátku neskutečně energie. Každý kdo byl v minulosti na koncertě Airbourne, tak očekával okamžik, kdy pošle Joel trošku vody do publika, ale i to, že si pozve parťáka, aby se sním prošel mezi fanoušky. A to se přesně odehrálo hned v úvodu, zkrátka koncertní show jak má být, která začala skladbou Ready To Rock.

Iron Maiden odehráli v rámci pokračujícího turné Legacy of the Beast World Tour tolik očekávaný koncert!

Úvod večera začal přesně tak jako když si pustíte na albu Senjustu první tři skladby. Jen děj se odehrával před kulisou z japonské architektury. Hned v úvodní skladbě Senjutsu nechyběl tolik očekávaný maskot Ediie, který nakráčel na pódium jako samuraj a trošku se při tom poškádlil s kytaristou Janickem Gersem. Toto sedmnácté studiové album, které kapela vydala po nejdelší nahrávací šestileté odmlce, je nahrávkou, která rozhodně potěšila nejednoho fanouška „Mejdnů", protože dostali přesně to, co očekávali!

Od čtvrté skladby Revelations, kdy se zcela změnilo pódium, vsadila kapela na výběr největších hitů, které doprovázela skvěle promyšlená scénografie. Při skladbách Fear of the Dark a Blood Brothers doprovázel Bruce Dickinsona největší sbor a to zcela vyprodaný stadion. Koncert Iron Maiden byl úžasným zážitkem, který se hned tak nikomu z hlavy prostě nevymaže. Přesně tyhle okamžiky každému z nás určitě hodně chyběly a umožnily nám na chvíli zapomenout na bláznivý svět kolem nás. Rozhodně si myslím, že nikomu nevadilo to, že místy ten zvuk tak trošku zakolísal. Více vám i napoví rozsáhlá fotogalerie

Setlist Iron Maiden: 

Senjutsu, Stratego, The Writing on the Wall, Revelations, Blood Brothers, Sign of the Cross, Flight of Icarus, Fear of the Dark, Hallowed Be Thy Name, The Number of the Beast, Iron Maiden, Přídavek: The Trooper, The Clansman, Run to the Hills, Přídavek 2: Churchill Speech, Aces High