Carminho a její album Portuguesa: neskutečné silné a omamné fado, které chcete opakovaně prožít

Tesklivé tóny lidové kytary, jejíž struny se pomalu a často nepravidelně předhánějí v dotyku, a k tomu vysoce lkavý vokál, rozostřený do syrových poloh, které se zabodávají do ticha. Syrovost projevu, který chce a touží smutnit, naříkat nad nesmiřitelným lidským osudem, jež nedojde naplnění. Tohle jsou jasné elementy portugalského fada, jemuž v posledních pěti letech dominuje na západní straně Iberského poloostrova osobitá zpěvačka Carminho. A přesně takhle začíná úvodní skladba O Quarto (Pokoj) z posledního alba Portuguesa, ke které navíc vznikl vizuálně podmanivý videoklip. 

Zatímco první dvě písně byly otextovány samotnou Carminho, pro třetí Fontes si vypůjčila text klasické portugalské spisovatelky Sophie de Mello Breyner Andersen, jejíž verše zpěvačka sugestivně notuje; její hlas po letech výrazně dospěl. Zprvu ho pouze doprovází portugalská kytara, ale silným překvapením je zařazení i elektrické kytary v druhé části skladby. Kytarové party jsou navíc skvěle nazvučené a sladěné k doprovodu sytého a nezaměnitelně emotivního vokálu Carminho. 

Lkavý epos Praias Desertas (Pusté pláže) jako čtvrtá v pořadí – videoklip najdeme v profilu alba  - pak překvapí v mnoha aspektech. Je tu několik zajímavě položených aranží a samotná zpěvačka vypráví příběh stesku po lásce, která se vydala na daleké moře. Udiví delší minutáží, nikoliv však všudypřítomnou tesklivostí, která je ovšem nečekaně přitažlivá, když si song pustíte několikrát. Carminho oplývá talentem vtáhnout posluchače dovnitř skladby, aniž by i třeba nutně rozuměl. 

Další fadistické kousky se sice pak ubírají tradičnějším směrem s kytarovým doprovodem (Palma, Pedra solta), tedy dvouminutové brnkání s jednoduchými popěvky, nicméně ambiciózní umělkyně se pro druhou půli rozhodla i pro další experimenty. Ve skladě Simplesmente ser (Jednoduše být) jen čistě zkouší, kam se vydat se svým hlasem, potažmo dvojhlasem. Ač kratičká, je to vskutku nebývalá vokální meditace! V songu Ficar (Zůstat), která navazuje na silně meditativní Sentas-te ao meu lado (Posaď se vedle mne), zní skvěle položené ukulele od Andrého Santose, ale i svůdná symbióza s mellotronem a elektrickou kytarou. 

Maria Carminho se silně a rozmanitě posunula. Na prvních albech Fado nebo Alma začínala s dvouminutovými kousky, které se skoro podobaly jako vejce vejci. Jenže čas, touha vyvíjet se a stále mladistvá tvořivost pokročily znatelně dopředu, a proto zní poslední album Portuguesa velice inovativně. Má sice tradiční struktury, ale i četné nové a dosud neslyšené pasáže, kde znějí atmosférické zvuky a rovněž překvapivé nástroje. Minutáž je neuchopitelně nepředvídatelná. A stejně pestrá je dramaturgie. I když zazní většinou melancholické a velmi pomalé pasáže, najdeme tady zrychlené vyznání její lásky ke stylu fado, a sice doslova v písni Fado é Amor (Fado je láska). Na tempu dokonce pak přidá v Marcha de Alcantara 69, což je autentické zpracování pochodu z lisabonské čtvrti Alcantara z minulého století, do kterého Carminho ve studiové verzi zakomponovala i elektrickou kytaru. Její věrný kytarista André Dias tady nádherně vybrnkává strunný doprovod k jejímu vysokému vokálu. Tahle skladba vyloženě vybízí k veselému tanci. 

Díky všemu tomu album opravdu nenudí, ba je to právě naopak. S neobvyklou pozorností posloucháte, co přijde jako další část této nečekaně variabilní nahrávky. Poslední dvě písně opravdu velmi výstižně odkazují na definici Portugalců jako národa mořeplavců. Těch, kteří se vydávali na daleké cesty a zanechali doma truchlící manželky. I když však po svých manželích truchlily, byly na ně zároveň hrdé. Píseň Leva o meu barco no mar (Veď mou loď na moře) je toho nejtypičtějším důkazem. A stejně tak závěrečný, pro mne vrcholný okamžik celého alba, Meu Amor marinheiro (Moje láska námořnická), ve které charismatické fadistce uvěříte vše, co vyřkne svým uhrančivým vokálem par excellence.

Carminho s touto dva roky starou deskou zůstává bez váhání nejintenzivnějším a nejmocnějším hlasem současného fada na portugalské hudební scéně!