Zvíře jménem podzim vylezlo ze skrýše a stalo se tím nejlepším podzimním společníkem

Loňský rok byl pro českou hudební scénu mimořádně úspěšný, pokud nepočítáme televizní skandály, které s hudbou jako takovou mají pramálo společného. V roce 2017 vzniklo plno výborných alb, na které se ještě nějakou dobu nezapomene, stejně tak jako na některé nové projekty, které se formovaly a loni debutovaly. Jedním z nich je právě Zvíře jménem podzim. Velkolepý projekt Jakuba Königa (Kittchen, Obří broskev), čítající dohromady osmnáct spolupracujících lidí. Debutové album vyšlo na podzim a rozhodně stojí za pozornost.

Hned úvodní verše Dobrého večera navodí husí kůži z temně krásné melodie, ze které se loudí "Jsem zvíře jménem Podzim. Zvíře jménem Podzim. Do tváře ti foukám potrhaný vzpomínky. Jsem zvíře jménem Podzim. Zvíře jménem Podzim. Jsem to pořezaný nebe. I ta černá země pod ním". Melancholie, temnota, prostě sychravý chladný podzim zabalený v mlze. Taková je debutová deska vyprávějící jeden velký příběh.



Album spojuje hned několik různých žánrů a inspirací, které pramení nejspíše z obsáhlého zástupu spolupracovníků. Kromě Königa jsou slyšet především zpěvačka Marie Kieslowski a cello Terezie Kovalové. Postrockové refrény (Dobrý večer, Zvíře jménem podzim, Horizont) se prolínají s písničkami, které vychází z folkloru. Tohle zajímavé spojení vygraduje především v písni Andulko, z jejíchž tónů a závěrečného sborového "budeš zapomenutá" naprosto mrazí. Hlavním pojítkem s celým dějem je píseň Kolíne, která spojuje agresivní riffy opět s prvky lidové hudby. Detektivní příběh o nalezené dívce pokračuje dále v knize Zvíře jménem podzim, která vyšla ke konci roku a doplňuje tak celý příběh debutové desky.

Přes všechnu tu temnotu a smutek však existuje radost a touha porazit temné síly spojením těch vlastních. Neděle nám ukáže, že i přes všechno zlé, je možné udělat si to lepší ("Všichni se společně řítíme ke katastrofě. Všichni chceme bejt alespoň na chvilku šťastní") a závěrečné Satelity nás přesvědčí, že úplně každý z nás by si měl "Sníst svý sny".



Zvíře jménem podzim je dar pro každého posluchače. Dar plný překvapení s každým dalším poslechem. Dílo, na kterém se současně během několika dlouhých sezení podílelo více než deset tuzemských umělců, je tím nejlepší možným společnkem pro trávení podzimu a klidně i celé letošní zimy. Stačí si lehnout domů ke krbu, přikrýt se a zaposlouchat se.