Wolfmother nezklamali, do Lucerny dovezli nefalšovaný hard rock

Hard rock ve své nejčistší podobě. Dobře, možná trochu zavádějící slovní spojení, jinak se ale středeční koncert australské kapely Wolfmother snad ani popsat nedá. Grammy oceněné trio totiž v rozpálené Lucerně předvedlo koncert, na který se jen tak nezapomíná.

Ještě před samotným začátkem koncertu nás čekal support, o který se postarali domácí Goofy Cow. K jejich smůle bylo už úderem osmé hodiny v Lucerně naprosto nesnesitelné vedro, které mnohé návštěvníky koncertu vyhnalo z kotle do šaten s příznivějšími teplotními podmínkami. Kdo ale vydržel, měl možnost ochutnat tvorbu crossoverového dua z Olomouce, které si očividně užívalo každou vteřinu strávenou na ikonickém kruhovém podiu. Kromě vlastních songů zazněla i tribute pasáž, a při Break Stuff od Limp Bizkit už na balkoně hlavami kývali i ti hudbou Goofy Cow nepolíbení. Jak tedy koncert předskokanů shrnout? No, vlastně taková fajn rozehřívačka před tím, co na nás teprve čekalo.

Čtyři minuty před devátou už ale na stage nastoupili Wolfmother. Kotel se rázem slušně zaplnil, lidé odkládali piva a pospíchali blíže k pódiu a australské rockery Praha přivítala hlasitým křikem. Snad každý mi musí dát za pravdu, že energii my prostě kapelám vracet umíme. I přes zmíněné vedro se od prvních songů začaly v kotli tvořit malé moshpity, lidé nadšeně skákali, a hlavně, ve vzduchu nebyly vidět téměř žádné mobily! No, hudební kritici zřejmě nelhali, když koncerty Wolfmother (inspirovaných třeba kapelami Led Zeppelin či AC/DC) označili za poctivý návrat do osmdesátek. Mimochodem, na cover „Zeppelinů" na konci došlo…

Wolfmother nám naservírovali celkem 17 písní. Nechyběla Grammy oceněná Woman, nejznámější Joker & The Thief, ale třeba také novinky Rock Out či Feelin Love z poslední desky Rock Out (2021). Slyšet tyto skvosty na streamovacích platformách je zážitek sám o sobě, sledovat ale zpěváka a kytaristu Andrewa Stockdalea jak dovádí s kytarou (a ještě se u toho stíhá natáčet mobilem) mnohé z nás zanechalo stát s otevřenou pusou. Žádné velké děkovačky a okecávačky, prostě hodina a čtvrt kvalitní hudby, která vrátila zpět v čase i ty, kteří osmdesátky nikdy zažít nemohli. Mimochodem, věková kategorie návštěvníků byla velmi rozmanitá. Jedno je ale spojovalo… dobře, dvě věci. Vkus na hudbu a oblékání. Kam se člověk podíval, tam stál někdo s mulletem, džínovou či koženou vestou, a leopardí vzor by se ten večer mohl stát druhým jménem Lucerny.

 Po legendární Joker & The Thief se kapela uklonila, rozloučila, zpěvák vytáhl z kapsy mobil a natočil si celou jásající Lucernu, plácnul si s fanoušky z prvních řad, a zdálo se, že je konec. Hlasité ovace ale předznamenaly přídavek, kterým byl song Rock n Roll Survivor a závěrečná Rock and Roll od kapely Led Zeppelin. Poté už se jen rozdávaly trsátka, paličky, úsměvy, a koncert byl definitivně u konce.

Vím, budu se opakovat, ale kdo nezažil, ten zkrátka nepochopí. A obzvlášť pro mě, jakožto pro zástupce generace Z, byl koncert Wolfmother malým splněným snem. Nikdy bych totiž nečekala, že na mě zrovna červencová noc roku 2024 dýchne atmosféru nefalšovaného osmdesátkového hard rocku. Tak děkujeme za krásný zážitek!