Všechno má svůj čas

Tak zní název prvního společného dílka Jožky a Emana, ale podle mne to také dobře vystihuje jejich součinnost. Kromě podobného hudebního vkusu, vnímání, empatie a pokory je spojuje dlouholeté blízké přátelství a pro mne osobně jsou jako dvojčata, co se navzájem výborně doplňují.

Letos oslaví pětadvacetileté výročí spolupráce

Emanuel Míšek, hudebník, textař, kuchař, bývalý rozhlasový moderátor, prodejce vody, pojišťovák, pracovník pneuservisu, projektový manažer, manažer ISO a v současné době učitel I. stupně Základní školy T. G. Masaryka v Třebíči, kde také žije.

Josef Fojta, hudebník a skladatel, komponuje a aranžuje filmovou, divadelní a scénickou hudbu. Už přes dvacet let je nedílnou součástí souboru Hradišťan. Podílel se na projektu Michala Horáčka Český kalendář. Dlouhodobě spolupracuje se Slováckým divadlem v Uherském Hradišti a jako autor scénické hudby, pěveckého i hudebního nastudování se podílel už na šestadvaceti titulech. Žije v Kunovicích u Uherského Hradiště. Jejich posledním společným CD, které vyšlo koncem listopadu 2020, jsou Vánoce – písničky z Betléma.

Emanuel Míšek: „Potkali jsme se v roce 1996 v Radiu Proglas. Já jsem tam tehdy pracoval a Jožka točil CD. A protože jsem měl nějaké texty v šuplíku, zkusil jsem mu je nabídnout, a padli jsme si do noty. A myslím, že si do ní padáme stále. Jožka má rád mé texty, já jeho hudbu a dohromady nám to docela funguje."

Josef Fojta: „My k sobě prostě máme blízko. Nejvíc asi v tom, jak vnímáme a nahlížíme na svět. Je to prostě symbióza, což se odráží i v naší práci. Eman třeba spoustu věcí říká za mne, já bych to líp nedokázal. Vzájemnou úctu, co mezi námi je, vnímám jako velký dar. Text, co mi v Proglasu dal, se mi už tehdy líbil a později jsme písničku použili na naše CD Všechno má svůj čas; je to Javorový list a je to hodně pocitová věc."

EM: „Pracujeme asi jinak, než je zvyklé, Jožka zhudebňuje mé texty. Myslím, že obvyklejší je opačný postup. Komunikujeme jak se dá, jak prostřednictvím moderních technologií, tak během osobních setkání. Těch bohužel není tolik, kolik bychom si představovali. Když si spolu osobně povídáme, vzájemně se inspirujeme. Navíc máme rádi pivo, což se přes Skype nebo Whatsapp pije dost blbě."

JF: „Jsme od sebe vzdáleni zhruba 180 km, což není úplně málo, a když se sejdeme, snažíme se náš čas intenzivně využít, pracujeme naplno. Ano, hodně se oboustranně inspirujeme, když si povídáme a vyprávíme. Eman je empatický a má schopnost pocity z našich rozhovorů přenést do svých textů. Já bych jeho texty dal do balíčku s nápisem Odžité. Veškeré důležité životní události i ty každodenní, od prvních lásek, rozchodů, radosti i bolesti, smrti, se v našich písničkách odrážejí. A snad i díky tomu vnímáme s našimi posluchači jakési souznění."

EM: „Myslím, že tvoříme nějak skokově. Já to mám tak, že potřebuji pořád něco psát, na něco myslet, tvořit. Takže píšu a skládám to do komínku. No a když už ten hrozí pádem, tak ho rozeberu a pošlu texty Jožkovi. A potom se nějak zvedne stavidlo a my to uděláme. Samozřejmě, že to nejde vždycky snadno, ale co jde?!?"

JF: „Já se snažím psát tu hudbu tak, aby sloužila Emanovo textu. Čtu si ho, vnímám... Někdy to tam slyším hned, jak se říká, na první dobrou, někdy ho nosím v sobě a písnička vzniká pomalu a vyvíjí se. Většinou si to postupně zpívám a hned zapisuji, až je hotovo. Moje hudební práce občas naskočí okamžitě, nebo je delší a cílevědomá. Dost rád píšu pro někoho, je fajn, když je to adresné. Pak si toho konkrétního interpreta představuji a na písničce se mi dělá svým způsobem lépe. Když tam není, vymyslím si ho a pracuji pro imaginárního zpěváka či zpěvačku. Jak zmiňuje Eman, píšu hudbu na jeho texty, rád se nechám inspirovat. Jeho texty jsou ovlivněny také tím, že má hudební nadání, takže mi vlastně melodie ve svých textech jakoby předkládá. Jen jeden jediný případ je výjimka, to napsal text na mou hudbu. Tu písničku jsme zatím ještě nezveřejnili."

HK: Máte za sebou Všechno má svůj čas, Bylinky – písničky z hrnečku, Nářadí - písničky z kufříku, nově Vánoce – písničky z Betléma, můžete zmínit, kdo se kromě vás albech podílel?

EM: „Ty spolupráce jsou spíše doménou Jožky, on se pohybuje v uměleckém světě, takže má kontakty a navíc šarm. Myslím, že se mu těžko odolává. No a já mám zase sny, které mu nenápadně podsouvám. Můj podíl je v tom, že se mi podařilo přesvědčit dvě umanuté sbormistryně z Velkého Meziříčí, Olču Ubrovou a Ajku Svobodovou, vedou tam fantastické sbory Slunko a Harmonie. Ty se s námi podílely jak na Bylinkách, tak na Nářadí. Jsou i na CD pro celou rodinu, Vánoce – písničky z Betléma. Krásně se nám spolu koexistuje. A ta velká jména jako Josef Somr, Pavel Liška nebo Bára Poláková má na svědomí Jožka. Na tom posledním CD na vánoční téma máme další veleúspěšné, známé a úžasné komedianty, Josefa Poláška s dcerkou Alžbětkou a Báru Hrzánovou. A mimo nich na něm účinkují hudebníci z cimbálové muziky Mladí Burčáci, členové filharmonie Bohuslava Martinů, herci ze Slováckého divadla nebo rockoví muzikanti Martin Gašpar, Borek Nedorost, Marcel Buntaj či Matěj Morávek. Cédéčko Vánoce – písničky z Betléma je naše nejmladší dítě a najdete na něm opět poučení i nadhled a dost možná také překvapivá zjištění."

JF: „Já tedy zmíním Všechno má svůj čas, což je náš první společný počin. Písničky na něj jsme vlastně nasbírali, psali a skládali si taky do šuplíku. To je třeba případ Vody. Ten text se mi moc líbil a hned mne oslovil a zasáhl a písnička spontánně vznikla. Přestože už je na světě téměř 10 let, věříme, že má to nejlepší ještě před sebou. Na CD najdete sedmnáct písní, zpívá a hraje se v nich o lásce, dětech, smrti, Bohu. Je to taková výpověď, hudebně velmi pestrá a na pomezí mnoha žánrů. Zpívají na něm herci Slováckého divadla v Uherském Hradišti, herečka Kristýna Daňhelová, které bylo při natáčení 15 let, Jiří Pavlica, Hradišťan a mnozí další. Nedávno jsme album zpřístupnili na Apple music, iTunes, Spotify a dalších platformách. A také vyšla reedice CD, k té jsme se rádi vrátili."

Z dalších společných projektů můžeme jmenovat písně pro Slovácké divadlo Uherské Hradiště k představení Pohádka do dlaně, Studna světců či Anička a bylinkové kouzlo, nebo písně pro divadelní hry souboru Od ucha k uchu Kompot a Pají.

JF: „Odpověděl bych za nás oba, protože my oba si všímáme společného souladu v našem tvoření a společné práci ze sebe dáváme opravdu hodně. V našich písničkách se tak promítá běžný život se vším, co přináší, je v nich krása, radost, bolest a často je někde uvnitř schovaný Bůh. A to je cesta, kterou bychom se chtěli ubírat i nadále."