Vees na albu No Way Back servírují syrový rock 'n' roll

Českobudějovická rocková kapela Vees je na hudební scéně již více než deset let. Nicméně stejně patří mezi stále ne zcela okoukané party. Do povědomí se kapely většinou dostávají s nástupem debutové deska, což se stalo i s vydáním Foe Dry v roce 2011. Kapela následně přišla ještě s ípíčkem, další studiovka na sebe však nechala čekat. Přineslo ji až jaro roku 2018. No Way Back ale je potvrzením, že někdy se to čekání opravdu vyplatí.

Trio z jihu čech nic nemění a do jejich rockové hudby se stále dere onen retro zápach. Tentokrát však zašli ještě o dost dál (Simon Says) a je z toho vyrovnaná kolekce plná riffů, vícehlasů a rock 'n' rolové parády, která na zdejší scéně rozhodně chyběla. Již první singl Meat Song poutal pozornost nejednoho tuzemského kritika. Jedna z nejtvrdších pecek zazní hned po rozjímavém intru. A stejně jak se zpívá v refrénu (You can run, you can hide), před tímto albem se schovat opravdu nedá.

Vychází i sázka na především syrový zvuk (Wait). Skladbám nechybí hitovost, leccos jakoby pochytili u britských kolegů (Today). Výborné aranže i další detailní nápady, které objevíte s každým dalším poslechem má na starosti Michal Šťastný, který dříve působil v kapele Sunshine. Celá tato pouť, tak trochu po hudební historii, se dostává i do novodobých vod, díky přímočařeji laděným Why So nebo Frames. Prostor se však najde i pro melancholické utahané riffy (Rosie) nebo sedmiminutovou vypalovačku Long Way Home.

Vees se díky nejnovějšímu dílu dostávají výrazně výš na české scéně a věřme, že si deska získá obdiv. Tato třičtvrtěhodinová dávka rockové energie by si to jakožto jedno z nejsilnějších domácích alb posledních let jednoznačně zasloužila. Album bez výrazněji slabších pasáží přesně vystihuje díru, která ční v našem rockovém rybníku.