Vanesse temná a syrová poetika náramně sluší

Při poslechu nového alba znovuzrozené Vanessy s názvem Ghost Army se mi vybavoval nejnovější Trierův film Jack staví dům. Stejně nekompromisní, hutné, špinavé, nemilosrdné, temné, syrové, drsné, strhující, občas něco nechutného, co jste rozhodně nechtěli vidět nebo slyšet. Zároveň obě díla kromě umělecké kvality spojuje nadhled, upřímnost, specifický humor a hodně silná, temná poetika.

Album Ghost Army, které Vanessa nahrála v aktuálním složení Samir Hauser, Moimir Papalescu a Jaroslav Stuchlý, je tvrdým úderem na solar. Všichni ti dobráci, „co nemaj nic jinýho na práci/než prudit představou o novým světě", to těžko vydýchají, ale milovníci tvrdé elektronické hudby a trefných textů ze života budou nadšeni.

První příděl našlapané elektroniky přináší úvodní Nibiru. Temná skladba plná beznaděje, kdy naději přináší už pouze „čekání na hvězdu smrti". Střelba otevírá pomalejší, sugestivní a propracovaný Captagon, který staví na silné náladě a zachycuje pocity člověka, jenž je uvězněn v hrůze bytí. Přímočařeji a energičtěji vyznívá Nepodobat se jim. Kouzelný text, který je obžalobou prakticky všech lidí – od těch obyčejných až po korporátní kurvy. Přísnému Samirovu pohledu uniknou pouze staří feťáci, neboť ti na všechno serou.

„Matka je zlo, blonďatý zlo/jeskyně pustá, v který jsi žil." Tvrdé a nekompromisní odsouzení matek, které jsou schopné zabít své dítě. O kom asi pojednává text: „Jsme špína, špína Evropy, východní návyky, mám je já a máš je taky ty."? Jasně, jsme to my, ti slušní čeští lidé, kteří mají ohledy, ale „jen na někoho". Drsný text přináší tvrdá, syrová skladba Fotr je v lochu, o digitálním světě, kde řvou ztracené duše, pojednává vygradovaný Digitální řev.

Smutně, až depresivně vyznívá Mrtvá dáma, která nechtěla být stádem, ale stejně před smrtí nemá komu napsat poslední dopis. Drsná píseň MR 4/8 není jen o bývalém hradím kancléři Forejtovi, jehož charakterizují slova porno a ježíš, ale obecně o pokrytectví a přetvářce. Bílá bohyně připomíná spíše náckovskou bachyni v říji a o závěr se postará svérázná meditace či vtipné zamyšlení nad lidskými slabostmi a Bohem.

Ghost Army je vpodstatě výhradně syntezátorovým albem plným samplů. Přesto působí velice nápaditě, barevně a pestře, v písních se pořád něco děje, často se mění rytmus, tempo i nálada. Také instrumentální pasáže (třeba lahůdkový závěr Obyčejné penetrace) je radost poslouchat. Pestrý je i Samirův zpěv – drsnost, místy štěkot umí vystřídat jemnějšími polohami a to často i v rámci jedné písně (například Špína Evropy). A navíc ho zdobí obrovské nasazení.

Novinka kultovní Vanessy určitě nadchne všechny milovníky tvrdé elektronické muziky, ale může oslovit i další otevřené posluchače bez předsudků. Promakanou hudbou, trefnými texty, strhující energií, suverénním zpěvem a mimořádně silnou, sugestivní atmosférou.