Šťastnou cestu přeje Bran milovníkům bretaňského folkloru

Beaj vat, což v bretanštině znamená Štastnou cestu, je název nového alba šestičlenné kapely Bran. Ta se od roku 1999 systematicky věnuje osobitému zpracování bretaňského folkloru, takže je jasné, v jakém duchu se tucet skladeb ubírá. Skupina své CD pokřtí 24. listopadu v 19. 30 hodin v pražském Paláci Akropolis a kmotrem se stane zpěvák a producent Boris Carloff, který se postaral o zvuk desky.            

Stejně jako u předchozích projektů kapely tvoří základ alba neotřele zpracované verze starých bretaňských písní s typickými tématy a příběhy. Například v úvodní baladě Ar soudarded'zo gwisket e ruz se říká, že červená je barva francouzské vojenské uniformy, černou zase navlékají duchovní. Voják v písni samozřejmě nedopadne dobře a poslední slovo má kněžská sutana. Protiválečně laděná je i známá píseň Ye Jacobites, původně skotský popěvek ze 17. století. Robert Burns ho později přetextoval a vtělil do něj univerzální, humanistické a protiválečné poselství. V této podobě došel obliby právě i v Bretani, třebaže text je v angličtině.            



Pro bretonský folklor je samozřejmě zásadní moře a příběhy s ním spojené. E parrez Langonned je balada námořníka, který odplouvá do války. Neví, za koho ani kde má bojovat. V písni Kabiten si pak dívka nechá v dobré víře od matky mluvit do výběru nastávajícího. V Bretani dobře známý popěvek Pardon Spezed ohlašuje zpěvák kapely Robert Fischmann na koncertech s nadsázkou jako „standardní až schematickou milostnou píseň, obsahující všechna žánrová klišé v následující sekvenci: milostné vzplanutí, tělesná láska, přenos pohlavní choroby, úspěšná diagnóza, amputace, příchod psa, konzumace amputátu a smrt psa."              

Album ale nezůstává jen u neotřelého zpracování tradičních písniček. Jeho druhou polovinu tvoří materiál původní, autorský. Noc je název písně kytaristy Vojtěcha Jindry nebo třeba ve skladbě Ar yezh a garan skupina zhudebnila text bretaňské básnířky Anjely Duval. Novinku navíc doplňují dvě původní instrumentálky od Fischmanna a Jindry – titulní Beaj vat! (Šťastnou cestu!) a Noz vat! (Dobrou noc!).



"Na předchozích deskách jsme byli takoví trochu temní, v případě alba Le carnet noir vlastně doslova. To už jsme chtěli změnit a zvolili jsme tentokrát něco pozitivnějšího – symbol papírové loďky s přáním šťastné cesty," dodávají zpěvák a kytarista.