Sepultura dravě završila svou čtyřicetiletou působnost v Praze

Redakce, 27. 11. 2024

Dne 24. 11. 2024 si kapela Sepultura odbyla svůj druhý český koncert z dvojité porce z předcházejícího dne 23. 11. 2024 v pražském O2 Universu. Oslavila tím své kulaté 40. narozeniny a zároveň završení své dlouholeté dekádové kariéry při poslední nepůvodní sestavě členů, včetně bubeníka Eloye Casagrandeho. Sobotní termín koncertu byl zcela vyprodán. Nedělní přidaný termín tudíž skýtal větší příležitost i pravděpodobnost brazilskou formaci s velkým jménem zažít v České republice.

Po otevření haly se krátce před 18 hodinou před samotnou Sepulturou postarala o začátek koncertní show kapela Jesus Piece. Toto v hudební sféře novější uskupení rozjelo svojí hudbou po dobu 40 minut správnou energii i říz. Jako druhá předkapela nastoupila deatmetalová veličina Obituary, která předvedla mazáckou formu v klasickém stylu se staršími i novějšími věcmi. Zúčastnění lidé v publiku se při ní, též ve 40 minutovém vystoupení, už akčněji rozehřívali.

Nakonec jako třetí před Sepulturou nastoupila Tatyana Shmayluk jako frontwoman Jinjer se zbylými chlapskými spoluhráči. O2 Universem při jejich téměř hodinové štaci zněly typické instrumentální linky songů i výkon zpěvačky s velkým Z, jež umí vokálem projevit čistotu i špinavost.

Prostor se před hlavní hvězdou večera naprosto zaplnil. Jako prodloužené intro brazilští headlineři zvolili skladbu začínající v názvu na dvě R, a to „Refuse/Resist". Již během té bylo zřejmé, že výkon kapely nebude působit jako na povinně hrající finišery hlasící odchod do výslužby. Právě naopak. Rozjetá atmosféra a vlna vervy od skupiny doslova pozitivně nakopla obecenstvo k pozdějšímu nevynucenému řádění v moshpitu.

Celý setlist dvouhodinové porce různorodé „best of", ale nevyčpělé diskografie, opravdu nabídl řez historií. Od thrashových kořenů až k těm death metalovým. Došlo i na písně z posledního alba „Quadra". Za zmínku stojí 3 momenty. Prvním byl, že v polovině koncertu Sepultury oznámil její kytarista Andreas Kisser fakt o nahrávání celé živé show pro filmařský materiál. Druhým se nedlouho poté stal samotný nápad během songu „Kaiowas", při němž se doprovodu perkusí a kytary zhostili na stagi také hostující muzikanti. Třetí vzdal ještě před blížícím se posledním triem pecek hold kapele Motörhead při zkrácené cover verzi songu „Orgasmatron".

Ke konci se pro první přídavek nabídlo i bubenické sólo ve zkrácené, ale naplno hitové náloži „Ratamahatta". Pro druhý, jak jinak, ikonicky legendární „Roots Bloody Roots". Celou show doprovázely světelné reflektory a veliká projekce.

Pokud se opravdu jednalo o naprosto poslední sepulturský odpal, pak v takovém případě byl završen velice výborně a kapele nelze nic vytknout. Srdce i duše Sepultury díky tomu zůstanou zachovány.

Autor textu a fotografií: Petr Klepetko