Septic People do hlav jdou a zřejmě tam i zůstanou

Jdou do hlav, název druhého řadového alba pubrockové party Septic People, může evokovat nějakou masovou agresi nebo také naznačovat sílu melodií, které se prostě zařezávají do palic. Známky násilí kapela naštěstí neprojevuje, s melodickým potenciálem je to už trochu lepší.  

Záleží však, kterou z několika svých poloh čtyřka z Horšovského Týna předvádí. Nejkostrbatěji působí v té spíše hardrockově-metalové. V ní zní jako Kabáti namíchaní s Plexisem, což stvrzují i zvolená témata. Třeba hned v úvodní kanonádě Suchý pole vykřikují „Máme tvrdý jádro a pijeme až na dno" a v hitovým potenciálem nabité Za svobodou vyhrožují „Rozdrtíme kámen pěstí, kousek skály uloupnem, když budeme míti štěstí, možná ti ten pramen najdem."  

Jdou do hlav od bigbeatu do punkrocku  

Čím víc jsou písničky vážnější, tím výrazněji bohužel vynikají naivní texty, asi největší slabina alba. Třeba v popíkové oslavě české kotliny S náma žít bez uzardění rýmují „cesty/mosty" nebo „Evropy/pohody". V nenápadné a pomalé baladě Drogová víla se spustili až na samé dno („Kdo ji najde, zachrání, temný stíny jdou pro ní"), nepovedla se ani závěrečná hymna pro fotbalovou Viktorku Plzeň Červená a modrá (přestože se s ní v oficiální soutěži propracovali až do finále) a při odrhovačce Pogo by si zapogoval snad jen Rumcajs s Mankou.  

Když ovšem Septic People zrychlí tempo a z hardrockové trhanosti přepne na punkovou svižnost, skladby najednou rozkvetou a leckteré textové perly se hned dají odpustit. Třeba v rychlovce Eleonor von Mustang střižené jako od Eéček se dozvídáme, že „Elén von Mustang, ruleta vabank, kdo zůstane celej, má to dobrý… když se žíly krátěj, chce to kafe horký" či v rozhoupané La komediante zase slyšíme „Tak jedem dál, ať šlape to, když nemáš, tak nejde to, tak jedem dál na sever, pak to stočíme do veder". Čert ví, co to znamená, ovšem poslouchat se to dá. Stejně jako ústřední nářez Jdou do hlav (obohacený navíc docela povedeným videoklipem), ve kterém Saša Fedorov svým hrubým hlasovým projevem občas nechá vzpomenout na Landu z dob největší slávy Orlíku.

 

Septic People dovádějí s liškou a vyléčili mravenečka  

Nepřekvapí, že nejlépe a nejpřesvědčivěji zní Septikoví lidé, když zahrají na úplně odlehčenou notu. V legrácce Kmotra liška (v níž pěvecky hostují Tomáš Hrbáček z Harleje a Vašek Bláha z Divokýho Billa) si od Ivana Mládka půjčují banjo a vypouští do akce ryšavku šibalku, v předělávce Mraveneček radikálně upravují notoricky známou dětskou říkanku.  

Deska Jdou do hlav nezní špatně; na ní obsažená směska metalu, punku a hardrocku vykazuje všechny známky profesionálně odvedeného produktu slušným (na alkáče) ovládáním hudebních nástrojů počínaje a lákavým bookletem konče. Zvuk je hutný (dvě kytary dělají své), propracovaný, rytmická sekce dostatečně úderná. Kapelu hraní evidentně baví a kdyby ještě trochu popracovala na úrovni textů, máme tu hodně povedené pokračovatele Alkeholu, Dogy a dalších podobných partiček.