Reliéf hraje jako zamlada

Bluegrassová kapela Reliéf není na hudební scéně žádným nováčkem, ale poslední koncert odehrála před 8 lety. Je trochu s podivem, že zmíněný koncert byl zároveň křtem zatím posledního alba That's not for you. Po dlouhých letech a téměř na den přesně se Tomáš Dvořák (mandolína), Pavel Peroutka (kontrabas), Zbyněk Bureš (texty, banjo, steel kytara, dobro) a Jiří Holoubek (kytara) opět sešli, aby v pražském divadle Gong odehráli jedinečný koncert. Jedinečný v mnoha směrech, Holoubek sám přiznal, že 6-strunnou kytaru měl během té doby v ruce jen párkrát a také dodal, že členové kapely si nejsou jisti, jak celý večer dopadne. Za dobu odloučení se mnohé změnilo, z Tomáše Dvořáka je v poslední době více kytarista než mandolinista a byl prý překvapen, že mandolínu pořád doma má.

                 Muzikanti si nemohli přát lepší reakci publika, které je přivítalo jako ztracené syny. Okamžitě jste měli pocit,že jste se vydali na cestu časem. Kytarista Jiří Holoubek vtipkoval, že pokud porovnáte foto na obalu prvního singlu a dnešní vzhled členů, musíte uznat, že vyzráli do krásy a charakter se nedá upřít.

Ale jako by ty roky, kdy kapela na scéně chyběla, vlastně vůbec nebyly. Burešův hlas je pořád stejně zvučný se stejně neuvěřitelným rozsahem jako kdysi a ani ostatní nezůstávají pozadu. Zazněl průřez celých šestnácti let, kdy Reliéf hrál, došlo i na tři novinky, které sice nejsou originálními skladbami, ale kapela je do repertoáru nikdy nezařadila. Mezi nimi je nutno zmínit slavnou skladbu „Angie", známou v podání Rolling Stones. Jiří Holoubek se v žertu podělil o skutečnost, že zpěvák Zbyněk Bureš si zpočátku nebyl jistý, zda dokáže „utáhnout" píseň v dané tónině a jestli si celou skladbu neposadí o tón níž, ale nakonec se držel původního plánu a pojal to jako výzvu. A nutno říct, že ji zvládl na výbornou a nenechal nikoho na pochybách o svých schopnostech. 

Skladby zpívané bez doprovodu nástrojů, a capella, jsou jedním z pilířů bluegrassu a v podání Reliéfu jde skutečně o vrcholný umělecký zážitek. Gospely jakoby uklidnili nejen tempo celého večera, ale i interprety samotné, kteří se v danou chvíli soustředí jen na svůj výkon a nevnímají nic kolem. V hledišti byste slyšeli spadnout špendlík. I absolutní laik musí uznat, že kdo umí, ten umí. Večer plynul v příjemné přátelské atmosféře, ostatně tak tomu bývalo v tomhle případě vždycky. Jen to uteklo až příliš rychle. Tři přídavky završila temperamentní a chytlavá Ready for the times, na kterou určitě leckdo čekal celý večer. Reliéf je zpátky v plné síle, hraje jak zamlada.

Foto: Luděk Bouška