Řečtí bohové mohou být s výkonem 1000mods v Brně spokojení

Listopad k nám přivál nejen studený vítr, ale i pořádně syrové metalové melodie. V Praze i v Brně se představila řecká stoner metalová parta 1000Mods, která na starém kontinentě ve svém žánru prakticky nemá konkurenci. To potvrdili i novou deskou „Cheat Death", která vyšla jen pár dní před dvojicí českých koncertů. V obou případech večer otvíral Olaf Olafsonn and the Big Bad Trip a já se vydal zdokumentovat druhý koncert na brněnské Flédě.

Pražská instrumentální psychedelická rocková parta v posledních letech poměrně pravidelně plní diskuze a jsou s ní spojená všemožná superlativa. Pánové jsou velmi činní a od roku 2018 už mají na kontě tři studiové desky a několik dalších nahrávek. Jejich tvorba se povětšinou drží u syrového stoner rocku, ale často zabloudí až do téměř jazzového acid rocku tak, jak se na správný psychedelic rock patří. Zejména to tak dopadá, když v tvorbě začne převládat klavír a flétna. To pak kytary mlčí a člověk se nestačí divit. Olaf Olafsonn a jeho patra předvedla určitě zajímavé a zábavné vystoupení, leč místy trochu zvláštní.

1000mods je kapelou, která funguje téměř dvacet let a neúnavně koncertuje Evropou. I přesto je nemůžu (ačkoliv bych rád) označit jako nějakou zásadní formaci. Jejich tvorba přitom patří mezi absolutní špičku a hravě by mohli šlapat na paty svým žánrovým kolegům ze Spojených států. Nicméně, v Evropě přeci jen po stoner rocku/metalu není takový hlad a tak i brněnská Fléda zůstala poloprázdná. Buď jak buď, 1000mods přivezli novou desku „Cheat Death" a naplánovali si téměř dvouhodinovou hudební seanci, kterou téměř dodrželi. Ze zmíněné novinky toho odehráli nejvíce a začali s „Overthrown”. Dalšími kousky byly eponymní „Cheat Death”, „Speedhead” a „The One Who Keeps Me Down”. Hned při úvodní skladbě jsme si mohli oddychnout, protože mírně nazální vokál zpěváka a baskytaristy Daniho G. zněl opravdu dobře, stejně jako nástroje jeho kolegů. 

Výrazná kytarová složka byla odehrána skvěle a zvuk na Flédě byl opravdu fantastický. Svou roli výborně zvládl i kytarista Marios Samaris, který nahradil původního člena Giannise S. Ten kapelu patrně trvale opustil letos v dubnu. Já si ale očima vybíral hlavně bubeníka Labrose G., kterého byla opravdu radost sledovat. A to nejen při největších hitech z vynikající debutové desky „Super Van Vacation”, jmenovitě „Road To Burn” nebo závěrečné „Vidage”, kdy kapela poměrně náhle koncert ukončila bez většího loučení se. Podobně tomu tak bylo ještě před samotným závěrem, kdy zpěvák ledabylým mávnutím ruky vyzval prořídlé publikum k prosbě o další skladbu. Možná byl frontman malinko frustrovaný kvůli technickým problémům se svou baskytarou, které nastaly tuším při skladbě „So Many Days”.

Ať to bylo jakkoliv, na Flédě jsme se nesetkali s rozpálenými temperamentními jižany. Šlo o poměrně stoické vystoupení, leč s obrovskou kvalitou a skvělým repertoárem. Při chladném večeru se návštěvníci příliš nezahřáli, ale pravdou je, že stoner metal je hudbou spíše k přidupávání a pokyvování do rytmu. 1000mods přivezli skvělou novou desku, zahráli starší hity jako „Low”, „Electric Carve” a další a všichni jsme se pokojně rozešli. Není co řešit, byl to fajn kytarový večer.