Psychedelie v RockCafé

Ve čtvrtek 7.11. jsem strávil super psychedelický večer hned se dvěma kapelami na dané téma.

První, téměř dívčí (tedy až na bubeníka), kapela Meluzina z Ústí zaujala osobitou atmosférou lehké psychedelie. Náladu umocňovala kontrastní světla lehce potemnělého Rock Café, což rozhodně pomáhalo se ponořit do atmosféry jejich hudby. Na to, že teprve chystají singl, působili dohromady jako kompaktní těleso.

Publikum je přijímalo velmi kladně a nadšeně.  Při žánru, který posluchače přiměje se spíš ponořit do vlastního světa a nechat se unášet tóny, to vytvářelo další rozhodně příjemný kontrast. Nálady, to bylo to hlavní, co kapela Meluzína mimoděk nebo možná záměrně přivezla do Prahy.

Druhá kapela Panoptikum rozhodně zaujme už na první pohled vzhledem ještě, než začne hrát. Zdánlivě nesourodá pětice na první pohled působí jako by se sešla náhodou na festivalu různých žánrů a jen tak z legrace poskládala dohromady kapelu. Očekáváte jistou míru komiky, zejména když zaregistrujete kytaristu v kombinéze s červenou kytarou a červenými ponožkami, které tvoří důležitou část merche kapely.

Ale už při prvních tónech kapela okamžitě přesvědčí o tom, že má hodně co nabídnout. Rozhodně se na podiu nesešli poprvé a ani náhodou. Jejich hudba vás nenechá jen tak sedět. Kluci tam mají naléhavost i dravost a možná vás přinutí se zamyslet a pak vás sveze se na psychedelické vlně. Nakonec zapomenete na škatulky, podlehnete celku a na konci setu přemítáte nad tím, jestli Jim Morrisson nežil náhodou v Brně.

Komika je jen malá součást image. Kapela má svébytný projev, který je sebevědomý a drží pohromadě. Komunikace na podiu je živelná a divácky nakažlivá. Tahle parta ví, co dělá a nezapomíná si to taky užívat, a proto jim snadno uvěříte každý tón.

Text a fotky Lukáš Vondra