Pravda je tam venku. Připojte se k revoluci The Truth Is Out There

Ostravská parta The Truth Is Out There se vrací s druhou studiovou deskou pojmenovanou „All Little Revolutions”. Čtyři roky po vydání debutového alba „Lighthouses” se čtveřice pokouší přeskočit laťku, kterou v roce 2015 nastavili velmi blízko českému hudebnímu rekordu. Na desce najdeme deset skladeb a myslím, že nebudu daleko od pravdy, když řeknu, že desku předcházely velmi vysoká očekávání. Ostatně se není čemu divit. Po vydání „Lighthouses" se kapela oficiálně stala jednou z největších formací u nás. Potvrdila tuto pozici i druhá deska?

The Truth Is Out There si hned na začátku kolem roku 2011 vysloužili nálepku české verze Enter Shikari. Zprvu to bylo jistě potěšující a dalo se to tak nějak pochopit. Vždyť post-hardcore s koňskou dávkou elektroniky se rychle stal nesmírně populární a kluci byli snad jediní, kteří se do tohoto oboru pustili. Nutno dodat, že bravurně. Toto srovnání však už dlouho není na místě, leč by se jistá podobnost stále našla. Vydání alba předcházel singl „Blood Marks”, který se objevuje hned jako úvodní song. Dalo by se říct, že uvést novou placku hned tím nejsilnějším zástupcem je odvážné, na druhou stranu ale fanoušci tento singl už znali a hlavně si hned vzápětí mohli „Blood Marks” porovnat s ostatními soutěžícími. Prvním soupeřem byla druhá „Miracles”, která nabídla něco úplně jiného. Na rozdíl od úderné a tvrdé hardcorové vichřice s ničivým refrénem přišla melancholičtější a "jemnější” skladba. Klidnější úvod gradoval ke skvělému refrénu, kde můžeme fantastický hlas Hanziho obdivovat zase v jiné poloze. Právě kombinace klidných a dramatických pasážích je alfou a omegou tvorby TTIOT. Krásné to lze slyšet například na následujících „Death Bed” nebo „Alive Dying”. Není však pravidlem, že na každé skladbě na vás bude Hanzi řvát, nebo že vás budou kytary řezat do ušních bubínků. Skladba „Home” je krásně ponurá a zádumčivá, v pozadí láskyplně pulzující beaty vytvoří pocit, jakoby jste skladbu poslouchali odněkud z vesmíru. Nebo snad z ještě vzdálenějšího místa? 

TTIOT si libují v rozmanitosti. „All Little Revolutions” vás rozpoltí, zahrne vás vztekem a vzápětí ukáže něžnější tesklivou tvář. Osobním favoritem je skladba „The River”, která v necelých čtyřech minutách schovává prakticky všechno, co na kapele mám rád. Řvoucí sekvence, kdy se dobrovolně necháte praštit loktem do žeber, uklidňující pasáže na rekonvalescenci a všudypřítomná, avšak velmi vkusně vetknutá elektronika. „Midnight Call” je opět spíše tou klidnější písní s technicky propracovanou elektronickou aranží. Dalším vynikajícím kouskem je „Devils Roses Cats” se skočným a líbivým refrénem, které sekunduje následující dynamická „Sparcles” s dominujícím kytarovým doprovodem. Úplným závěrem je titulní skladba „All Little Revolutions”. Závěrečná skladba začíná velice střídmě, skoro až akusticky a postupně se přelévá do oslňujícího a grandiózního refrénu. Nevím, zda-li to byl záměr, nicméně druhá polovina desky je rozhodně podstatně klidnější a hlubší, než polovina první. Nabízí méně řevu nebo drsných pasáží a soustředí se spíše na celkovou hudební stavbu připomínající spíše rockové (metalové, chcete-li) balady. Kapela je bez debat mnohem citlivější a dává důraz na obecnou epičnost a atmosféru skladeb. Ta je ovšem nepolapitelná, neklidná a nevyzpytatelná.

The Truth Is Out There vyrostli v silnou a sebevědomou kapelu. Stále si hrají na stejném písečku se synťákem, nicméně tvrdých a agresivnějších elektronických pasáží výrazně ubylo. Kapela po divoké desce „Lighthouses” dosáhla nové úrovně a nabízí dospělejší a především ještě kvalitnější moderní hardcore. Písně mají skvělý spád a dynamiku a časem graduje v naprostý výbuch melodií. Booklet desky je velmi decentně provedený a místo kompletních textů všech skladeb zde najdeme pouze krátké úryvky některých z nich. Pevně věřím, že Hanziho barva vlasů je osobní volba a nestalo se tak kvůli práci na tomto albu. Nové skladby naživo znějí skvěle a to nejen ty, od kterých by se to čekalo. I "pomalejší” skladby fungují a nepozornost se nevyplácí. Nová deska zní skvěle a pánové za sebou opět zanechali hudební klenot. Bravo!