Pomahačovo album Neviditelný překypuje silnými a autentickými emocemi

Éterické, magické, svobodné, snové, trochu neviditelné, přesto nesmírně silné a působivé. Taková jsou písničky Davida Pomahače (s výraznou pomocí spoluautora hudby a producenta Martina Hůly) na jeho novém albu Neviditelný. Posmutnělou, melancholickou, silně emotivní hudbu plnou zvuků, ruchů, elektronických smyček pak doprovázejí nekompromisní texty, které se zaseknou posluchačům v hlavě a ještě dlouho v ní doznívají.

Všech osm skladeb je založeno na silné, uhrančivé atmosféře, kterou zpěvák, skladatel a multiinstrumentalista David Pomahač postupně a nápaditě buduje. Klasickými nástroji, včetně hostujících houslí, violoncella a piana, minimalistickými aranžemi, barvou svého hlasu, kdy mu věříme každé slovo i výraz, vzrůstající dynamikou a nasamplovanými zvuky. Mnohdy se jedná až o zvukové experimenty, které však nejsou nikdy samoúčelné a v prvé řadě slouží vyznění jednotlivých písniček.

Úvod Dovolené se opírá o zvuk piana hostujícího Jáchyma Pomahače, do něhož vstupuje sugestivní Davidův zpěv a samply, podtrhující náladu. Velice pestrá skladba o životní únavě mění rytmus i tempo, chvíli se dokonce zastaví a přešlapuje na místě, čímž dosahuje až meditačního rozměru. Ostatně, otázku, co by se stalo, kdybych tu vůbec nebyl, si zřejmě občas položí každý přemýšlivý člověk. Silný obraz na hladině plavoucího těla přináší dynamičtější Měsíc, magickou atmosféru opět dotvářejí desítky zvuků, a i když je skladba místy hodně rozvolněná, drží při sobě.

Jemně, melancholicky se ubírá píseň Spokojenej, než původní náladu rozstřelí neklid, pochybnosti a nepokoj. „Ale co ty jizvy....," upozorňuje zpěvák na skutečnost, že nic nemusí být takové, jak se na první pohled může jevit. Nápadité budování atmosféry prokazují David Pomahač a Martin Hůla také ve skladbě Dlouhý. Rozkvétající rytmus, sugestivní zpěv, pestré samply, náladotvorné smyčce.

Klaun působí z celého alba nejotevřeněji, nejcivilněji, nejmelodičtěji, dokonce ani výrazný refrén nechybí. I když také v této dojemné skladbě narušují přímočarost různé zvuky, naopak po vyznění jdou smyčce hostujících Jenovéfy Bokové a Marie Dorazilové. Syrový, temný, hutný začátek zdobí dynamický Nádech. Pestrá, proměnlivá, nátlaková písnička s magickou atmosférou, tanečním rytmem a úchvatně vygradovaným závěrem.

Pocit osamění vyjadřuje křehká, niterná píseň Nikdo. Plasticky, nekompromisně, nesmlouvavě, naléhavě. Kontrast pak přináší závěrečný Klid. Energická, rytmická, dynamická, téměř rocková písnička, kde si David Pomahač vymezuje svůj životní prostor, aby vzápětí vše relativizoval. Poslech naprosto autentického alba Neviditelný je nejen velkým a silným zážitkem, ale také dobrodružstvím. Nikdy totiž nevíte (a to ani při opakovaných posleších), čím vás v následující vteřině David překvapí.