Oproti debutu působí nová deska Marpa a TroubleGangu sevřeněji a syrověji

Svým debutem Dead Man Walking si Marpo a jeho TroubleGang nasadili laťku hodně vysoko. Podaří se jim novinkou s lakonickým názvem DVA tuto úspěšnou a kvalitní desku překonat? V určitých ohledech ano, DVA sice není tak stylově barevná, ale zato působí sevřeněji, celistvěji, syrověji a hutněji. Žádné country už tedy nečekejte, nastupuje energický hip-hop, temperamentní rock a občas dostane prostor i drsný nu-metal.

Marpovy koncerty jsou proslulé obrovskou energií, dravostí a živelností a tyto charakteristiky se podařilo na album přenést. Stalo se tak díky vysokému nasazení všech zúčastněných, invenčnímu a naprosto funkčnímu propojení elektroniky se živými nástroji, světovému zvuku a Marpově naléhavosti, se kterou zpívá. Je stejně věrohodný a autentický jak v drsných, siláckých, tak něžnějších, jemnějších polohách.

Lyrický, romantický úvod otevře skladbu Říkám to naposled. A do toho Marpův rap, který to natře brněnskému managementu i Kapitánu Demovi a zároveň představí TroubleGang a jeho přínos pro hudební scénu. A pak to Marpo odpočítá. Hutný start, kytarové stěny, úderné bicí a elektronika, to je song Na prach spálit. Hudebně pestrá skladba střídající tvrdé pasáže s melodickým refrénem, navíc velice svobodná a nenásilně motivační. Skvěle šlapající písnička 7 popisuje klady (jednoznačně převažují) i zápory sedmiletého muzikantského života TroubleGangu a zároveň je velkým poděkováním fanouškům.

Smíření přináší Promiň, na silné atmosféře vystavěná skladba, která dokáže být jemná i syrová zároveň. A upřímná, zpěvákova omluva mamince je tak silná, že mnohého posluchače určitě napadne, zda také někomu něco nedluží. Hledáte – li roztančenou, vygradovanou vypalovačku, je jí Víkend. Melodická, úderná píseň s chytlavým refrénem a nakažlivou energií. Klidněji vyznívá Wolfpack pt.2, i když i ten umí v refrénu přitvrdit. Navíc ho zdobí krásná kytarová vložka a strhující závěr. Generaci velkejch snů zachycuje stejnojmenná skladba. Generaci, která si musela sama všechno vydřít a díky tomu se mohla dostávat z povrchu až na kost.

Temněji a syrověji působí First Blood, nu-metal dostává prostor v Last Blood, kritice popových interpretů a kritiků. Nenásilné zamyšlení nad životními hodnotami přináší jemnější, pozvolna však gradující Ďáblův advokát s velkým podílem samplů. Šedivé sídliště na Praze 4, kde nebyl a není zrovna jednoduchý život, zobrazuje úderný Klub rváčů. O závěr se postará klidnější a optimistická písnička Nejsi sám, bojující proti jakékoli formě šikany. „Věř, že na to nejseš sám," motivuje všechny oběti Marpo.

Marpovy texty čerpají z reálného života a jsou hodně otevřené. Zabývají se vztahy, odpuštěním, lítostí, životem muzikantů, párty, osudem. A jsou také upřímné, neboť Marpo nešetří ani sám sebe a kapelu TroubleGang, kterou ale na druhou stranu současně vynáší do nebes. Důležité je, že texty tvoří s hudbou dokonalou symbiózu, tvrdou, drsnou, syrovou, ale v žádném případě depresivní.