O2 universum v plamenech: Lorna Shore rozpoutala v Praze apokalypsu, na kterou se nezapomíná

Do Prahy se 25. ledna vrátila špička moderního deathcoru. 

Lorna Shore ovládla O2 universum s precizní produkcí, extrémní intenzitou a setlistem, který potvrdil jejich současnou dominanci v žánru. Spolu s technicky drtivým supportem Humanity’s Last Breath, Shadow of Intent a Whitechapel nabídli večer, který ukázal, jak široké spektrum může současný deathcore mít.

Večer otevřeli Humanity’s Last Breath a zaplnili halu hutným zvukem. Podladěné kytary, charakteristické polyrytmické tóny a brutální vokální styl Filipa Danielssona nastolili atmosféru večera. Zazněly oblíbené Instill, Tide nebo Earthless. Publikum reagovalo rychle - circle pit se rozjel už během úvodních minut a bylo jasné, že fanoušci přišli připraveni na extrémní tempo.

Shadow of Intent navázali svižným nástupem a perfektně vyváženým zvukem. Jejich set kombinoval melodické orchestrální vrstvy s agresivní rytmikou, typickou pro skladby jako Melancholy nebo The Heretic Prevails. Kapela působila sehraně a energicky, klavírní a symfonické pasáže dodávaly setu filmovou atmosféru, která se přirozeně propojovala s extrémní rychlostí a technikou.

Whitechapel nastoupili sebejistě a nabídli průřez tvorbou, která se v posledních letech posunula od čistého deathcoru k progresivnějšímu zvuku. Kombinace tvrdých riffů a melodických linek známých z alb The Valley či Kin působila vyváženě a profesionálně. I když show místy působila rezervovaně, technická úroveň kapely byla bezchybná a publikum reagovalo s nadšením.

Jakmile se na pódiu objevila Lorna Shore, bylo jasné, že přichází hlavní vrchol večera. Otevírací Oblivion doprovázená ohnivou show okamžitě strhla celý sál. Následovala Unbreakable z nového alba a publikum vracelo kapele zpět obrovskou energii.

Třetí skladbou večera byla War Machine, která se na této tour objevila poprvé - a podle reakce publika šlo o jedno z největších překvapení. Masivní breakdowny a precizní rytmika rozhýbali dav v rychle se pohybující masu.

U jedné ze skladeb se na pódiu objevil nečekaný host - a posunul ji do ještě extrémnější roviny. Následoval šílený wall of death, který ale pohltil všechnu pozornost.

In Darkness přinesla lehce teatrální momenty, ale závěrečné sólo bylo natolik silné, že set držel napětí až do konce. Glenwood nabídla emotivní kontrast - skladba, která je pro Willa Ramosa osobně důležitá, vytvořila v sále překvapivě intimní atmosféru.

Finále Pain Remains I., II. a III. doprovázela vizuálně působivá projekce, která podtrhla epický charakter show. A když už se zdálo, že koncert končí, kapela přidala ještě jeden úder - To the Hellfire, které publikum přijalo s obrovskou euforií. 

Jediným slabším místem večera byla omezení týkající se nápojů a absence rozdávané vody, což v přehřáté hale nebylo ideální. Atmosféru ani energii publika to však nezlomilo.

Večer v O2 universu ukázal, proč Lorna Shore patří mezi nejzásadnější kapely současného extrémního metalu. Spojují technickou preciznost, kompozici i brutální intenzitu způsobem, který působí soudržně a emotivně. Spolu s kvalitním supportem se postarali o nezapomenutelný večer. Pokud existuje kapela, která dokáže proměnit chaos v umění a bolest v extázi, jsou to právě Lorna Shore.