Nezastavitelná K. Flay předvedla i přes handicap špičkovou show

Člověk si jen těžko umí představit, jak by asi jako hudební fanoušek fungoval s omezeným sluchem. A teď si představte, že se jednou ráno probudíte, neslyšíte na pravé ucho, a právě hudba je tím, co vás živí. Drsné, že? Zpěvačka K. Flay o této své zkušenosti napsala album Mono, se kterým se zastavila i v Praze. Role předskokanů se tentokrát ujala kapela Weathers. A že bylo o co stát.

Ještě než se ale vrhneme na rekapitulaci výkonu hlavní hvězdy večera, dovolte mi pár slov o vynikajících předskokanech, Weathers. Kluci z Kalifornie se u nás ukázali úplně poprvé, základnu posluchačů už u nás ale mají početnou. Když se zpěvák Cameron zeptal, kolik lidí v Meetfactory jejich kapelu zná, ve vzduchu člověk během vteřiny napočítal desítky rukou. Weathers totiž mají tu správnou alt rockovou šťávu, která ve spojení s energickým výkonem na pódiu tvoří ten správný lektvar. Faktem je, že si kapela pódium podmanila takovým způsobem, že vzhledem k počtu zpívajících lidí člověk často zapomínal, že nejsou hlavními hvězdami večera. Zkrátka paráda, už teď se těšíme na headline show.

K. Flay vtrhla na stage za znění songu „Are You Serious?", a lepší odpálení celého večera než právě touto peckou si snad ani nedokážu představit. Ihned na úvod totiž dokonale popsala, jak náročná cesta stála za tvorbou nejnovější desky Mono. Na první pohled působila K. Flay vlastně celkem nenápadně, v černém oblečení a  martenskách" by klidně zapadla do podobně oděného publika. To, co ale tato nesmírně talentovaná umělkyně na pódiu předvádí (ať už se bavíme o pěveckém výkonu či tanečních kreacích) je něco nevídaně jedinečného. Ne že by vystřihla nacvičené choreografie, má zkrátka „jen" pohybový talent, který svou jedinečností perfektně doplnil pěveckou stránku show. A tak to má být, což publikum řádně ocenilo hlasitým zpěvem, křikem a poskakováním. A když zrovna zpěvačka nepobíhala po pódiu jako smyslů zbavena, hrála na elektrickou kytaru a basu. Mimochodem, na turné s ní vyrazili dva opravdu talentovaní parťáci, kteří na bicí i kytaru předvedli obdivuhodné výkony.

Setlist čítající 21 songů připomínal jízdu na horské dráze. Z energické sekvence v podobě „Shy" a „Blood In The Cut" rázem koncert přešel do melancholické „Hustler" z nejnovějšího alba Mono, kterou si dovolím označit za naprostou špičku celého večera. Píseň je to vskutku nádherná i na studiové nahrávce, kde je v originálním znění doprovázena klavírem. Za úplného ticha, v kytarové verzi, ale dostala úplně jiný rozměr. Doteď mám z živého provedení husí kůži a určitě doporučuji k poslechu. Pauzy mezi písněmi zpěvačka využila jako možnost představit pozadí textů. Tak například podivínům věnovala song „Weirdo" z loňského alba Inside Voices/Outside Voices, který v textu řeší pohled okolí na individualitu. Jestli něco K. Flay totiž umí, pak jsou to texty, které řeší velmi křehká osobní témata. „Tak tohle je úplně poslední písnička, a já vám všem slibuji, že do ní dám úplně všechno," řekla na závěr. Jak slíbila, tak učinila. Konec koncertu se tak již tradičně nesl ve znamení hitu „High Enough", během kterého pokyvovali hlavou i zaměstnanci klubu.

Co dodat, K. Flay je i přes handicap na pódiu stále jako doma a vyšvihla show, která se kvalitou rozhodně řadí mezi nejlepší koncerty letošního roku. Ve spojení s Weathers jsme tak měli možnost zažít večer, na který budeme ještě velmi dlouho vzpomínat. Palec nahoru, a děkujeme!